close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan 3: V. - Can't Fight the Moonlight

4. prosince 2009 v 21:06 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan 3
Tuhle písničku můžete znát z filmu Divoké kočky, je od LeAnn Rimes...Další dílek, jsem se opět překonala :D Zase prosím nejen chválu ale i kritiku :) Eh, snad se bude líbit, přeju hezké počteníčko ;)



Nicol nevěděla, jak má začít. Sešla pomalu po schodech do obýváku, kde její sestra ležela na gauči četla nějakou knížku.
"Ehm," odkašlala si. "Yoshiko, můžu s tebou mluvit?" zeptala se trochu zdráhavě. Yoshika na ni koukla jedním okem, zavřela knížku a udělala své sestře místo na gauči, aby se mohla také posadit.
"Jasně," vyzvala ji.
"Víš už dlouho uvažuju nad tím," začala konečně, když se posadila vedle své sestry. "Víš, není pro Lennyho lehké, se tu schovávat tak, aby ho nikdo neobjevil, tak jsem chtěla..."
"Utéct z vesnice?" povytáhla Yoshika tázavě obočí.
"Jo," špitla Nicol a zadívala se do země. Věděla, že bude odloučení od své sestry těžké, ale jednou to přijít muselo.
"A proč tě to nenapadlo už dřív? Lenny se tu přece schovává přes půl roku," zasmála se Yoshika.
"Napadlo," pokrčila Nicol rameny.
V tu chvíli se Yoshice sevřelo srdce a její úsměv opadl. Došlo jí to. Nicol tu celou dobu zůstávala kvůli ní. To ona jí zkazila plány. Nemohla uvěřit, že byla tak pitomá. Ta tehdejší událost neovlivnila jen její život, ale i životy ostatních. A vlastně na tom má největší podíl ona.
Měla pocit, jakoby se jí měla hlava rozkočit na tisíc kousků. Myšlenky se jí točili sem a tam, nedokázala vůbec nic říct, nijak reagovat. Až moc dobře si uvědomovala, že to, že tu teď Nicol sedí, je jen její vina. Nechala ninjovství a tím rozházela všechny už zavedené týmy ve vesnici. Nechala se neustále utěšovat Ichigem a svojí sestrou. Půl roku se chovala tak sobecky, že to už víc ani nešlo. Všem převrátila životy vzhůru nohama. I když ona měla tehdy taky jiné plány, měla chystat hostinu a ne si teď číst sama knihu. Ale všichni se kvůli ní zastavili, jakoby se svět přestal na těch šest měsíců točit.
"Neměla jsi tu zůstávat kvůli mě," hlesla nakonec, přitáhla si kolena k bradě a pevně je objala rukama. Stud jí prosakoval každičkou buňkou jejího těla. Co to jen proboha provedla?
"Myslela sis, že tě tu nechám?" usmála se Nicol.
"Jenže kvůli mě tu teď trčíš, namísto toho, aby jsi byla už dávno tisíce mil daleko," namítla.
"Ty sis vážně myslela, že bych tě v takovým stavu tady nechala?" zamračila se Nicol.
"Neměla jsi tu zůstávat," mlela si pořád svou.
Najednou se však ozvalo zaplesknutí a Yoshika ucítila na své levé tváři pořádnou facku. Vyděšeně vzhlédla.
"Jestli si myslíš, že bych byla schopná tě tu nechat, tak se pleteš! Neobhajuj se tím, že je to jen tvá vina! Co bys dělala ty, kdyby se něco stalo třeba Lennymu?! Taky bys jen tak utekla?! Nech toho! Obě moc dobře víme, že bys to neudělala, tak po mě, do háje, nechtěj to samé!" vykřikla Nicol. Yoshika na ni jen tupě zírala. Nedokázala to pochopit. Nicol měla pravdu, ale stejně nechápala, proč na ni není naštvaná. Proč jí nenadává, že jí zničila život? Proč na ni řve, když to řekne ona?
"Kdyby...Kdyby se tu neobjevil Ichigo, nejspíš bych to skončila i s Lennym, abych mohla být stále s tebou. Tak už se sakra prober a pochop, že tohle není jen tvůj problém," řekla teď už klidně.
"Arigatou, Nicol," usmála se Yoshika. Uvědomila si, že pro svou sestru by byla taky schopná všeho. Ale Nicol to měla možnost dokázat jako první...

Vešli to tmavé chodby. Jediné světlo vydávala pochodeň, kterou Kabuto držel v ruce. Ta osvětlovala vše několik metrů kolem nich, ale jinak tu byla nepropustná tma. Nebýt zářícího plamene, neviděli by ani na krok.
"Orochimaru musel mít hodně rád temný místa," ušklíbl se Suigetsu, který šel těsně za Kabutem.
"Chm. Tohle byla jedna z jeho nejoblíbenějších skrýší. A taky jedna z mála, na které se nepřišlo," odpověděl mu Kabuto, aniž by se na něj jen podíval.
"Stejně jsem nepochopil, co s ním hodláš dál provést," zamračil se Suigetsu. Vešli do místnosti, která byla na konci chodby. Uprostřed stála nemocniční postel, na které někdo ležel. Obličej měl zakrytý kusem hadru a do různých částí těla mu vedly hadičky, které do jeho těla zaváděly jakousi světlemodrou tekutinu.
"Už brzy se to dozvíš," usmál se Kabuto rychlým trhnutím sundal dotyčnému bílou látku. Jeho víčka se zvedla a modré panenky na ně upřeně pohlédly.
"Už brzy."

"Děje se něco?" zeptal se Ichigo, když si všiml Yoshičiné skleslé tváře. Procházeli se spolu po břehu jezera, i když bylo ještě dost světla. Tentokrát se setkali o něco dřív.
"Ale nic," usmála se. "Dneska tu jsme kvůli tobě, takže budeš povídat převážně ty," zavrtěla mu ukazováčkem před obličejem, aby mu to dala patřičně najevo.
"Fajn," zasmál se. "Co chceš vědět?"
"Proč jsi přišel do Konohy?"
"Urahara-san mě poprosil, jestli bych mu nepomohl s jedním výzkumem hollow. Překvapilo mě, že je vidíš, protože nikdo odtud nemá tolik reatsu, aby to zvládnul. Je sice pravda, že ty se svou sestrou jste měli o něco víc, ale nebylo to tolik," pokrčil rameny.
"Vždyť jsem ti už říkala, že nejsme z této vesnice," vysvětlila mu Yoshika.
"Já vím, ale stejně," usmál se.
"Ale včera jsi moc překvapeně nevypadal," uvažovala.
"Věděl jsem, že mě uvidíš. Pamatuješ na ten ples? Viděla jsi mě, i když jsem byl v shinigamské podobě, vzpomínáš?"
Na to si Yoshika moc dobře pamatovala. Jak proběhl mezi tančícími páry a ona ho pronásledovala. A i když musel běžet kolem Shikamara s Temari, vůbec o něm nevěděli. A konečně pochopila proč.
"Proč jsi mi chtěl pomoct? Bylo to kvůli mému reiatsu?" zeptala se váhavě.
"Už jsem ti to přece říkal. Myslím si, že si zasloužíš se z toho co nejdřív vyhrabat," odpověděl trochu ostřeji, než chtěl. Nechtělo se mu o tom mluvit a Yoshika to vycítila. Stejně mu ale nedala pokoj.
"To není odpověď. Řekni mi rozumný důvod," zamračila se. Tahle otázka ji pálila už strašně dlouho a když se konečně rozhoupala k tomu se zeptat, nechtěla se nechat jen tak odbýt.
Ichigo nečekaně zastavil a ona ho překvapeně napodobila.
"Vážně to chceš vědět?" vydechl s pohledem upřeným k zemi. Yoshice se sevřel žaludek výčitkami. Už chtěla říct, že pokud to nechce říkat, nemusí, ale neměla k tomu šanci, protože Ichigo začal:
"Když jsem tě poprvé uviděl na tom plese, nemohl jsem z tebe spustit oči. A když jsem tě pak uviděl klečet u toho hrobu, sevřelo se mi srdce při pohledu na tvé slzy a v duchu jsem si říkal 'Co to je za idiota, že dopustil, aby někdo jako ty se tolik trápil?'. Nemohl jsem tě už vidět uronit jedinou slzu. A tak jsem se rozhodl ti pomoci, aby jsi je už ronit nemusela," hlesl tiše a pohlédnul jí do překvapených očí. "Už víš, proč jsem ti chtěl pomoct? Já se do tebe zamiloval!" řekl teď už odhodlaně.
Yoshika překvapením nemohla popadnout dech. Tohle nečekala. Dívala se do těch hnědých kukadel, které se leskly, a nemohla z nich spustit oči. Ten kluk, který se z ničeho nic objevil v jejím životě, ten, který jí den co den stál po boku, pomáhal a rozuměl jí, jako by byli dlouholetými přáteli, on ji miluje? Vždy ho brala jako nejlepšího přítele, jako někoho, komu může říct úplně všechno, důležitý člověk v jejím životě, který vždy bude mít místo v jejím srdci. A právě on jí řekne něco takového...
"A víš proč jsem ti to nikdy neřekl?" pokračoval teď už klidněji. "Nechtěl jsem, aby sis myslela, že jsem tohle všechno dělal jen kvůli tomu, abych měl u tebe větší šanci. Bylo mi od začátku jasné, že ať bych udělal cokoliv, nikdy bych se nemohl rovnat tomu, kvůli kterému jsi tam tenkrát klečela v dešti. Ale rozhodl jsem se, že tě budu vždy chránit, aby jsi už nikdy nebrečela, a už nikdy nikomu nedovolím tě jakkoliv ranit."
Stáli tam a dívali se jeden druhému do očí. Pořád tomu nemohla uvěřit.
Po chvíi si Ichigo vyčerpaně povzdechl, odtrhnul pohled od jejích hnědočerných kukadel a vykročil dál. Yoshika donutila své nohy k chůzi a přidala se k němu. Mlčky šli kolem jezera, ve kterém se zrcadlilo už načervenalé slunce. Nedokázala cokoliv říct, i když věděla, že teď je na řadě ona. Vyvolala to, za tohle ticho může jedině ona. Nevěděla ani, jestli tohle chtěla slyšet, jestli by nebylo lepší, kdyby tyhle myšlenky zůstali jen v Ichigové hlavě.
Okamžitě zatřásla hlavou. To určitě ne. Ichigovi se určitě ulevilo, že to ze sebe dostal a jí v podstatě taky. Chtěla vědět, co se Ichigovi honí hlavou, i když to nebylo zrovna to, co by si představovala. Alespoň ví, jak to je. A navíc, Ichigo se v jedné věci mýlil. Nebyla pravda, že by u ní neměl šanci. Tedy, pokud by někdo měl, byl by to právě on.
Přes své myšlenky však nevnímala cestu a šlápla do jedné malé prohlubně v zemi tak nešťastně, že se jí podlomily nohy a ona sjela po zadku dolů. Přibrzdila svůj sjezd rukama, takže skončila sedět uprostřed svahu na trávě.
"Yoshiko!" lekl se Ichigo a ihned se k ní rozběhl. "Jsi v pohodě?"
Chtěla se postavit, ale sotva pohla pravou nohou, proběhla jí kotníkem ostrá bolest.
"Au!" sykla překvapeně. "Mám asi zvrknutý kotník," odpověděla Ichigovi, který už byl u ní.
"Podívám se na to," řekl, prohmatal zranění a nechal si podat z Yoshičiného pouzdra na zbraně obvaz, kterým opatrně kotník obvázal.
"Je to lepší?" zeptal se a naklonil se k ní.
"Jo, děkuju," usmála se Yoshika, ale pak zrůžověla. Srdce jí bilo jako o závod, jako by snad chtělo vyskočit ven z hrudi. Měla pocit, že se jí snad rozkočí nedočkavostí. Když se mu totiž podívala do očí, které byly jen kousek od těch jejích, popadla jí bláznivá myšlenka. Opatně se nahnula a svými rty se dotkla těch jeho. Když ucítila, že se nebrání, propletla mu prsty do vlasů a přitáhla se blíž. Jeho rty byly vlhké, jemné, něžné. Nechala se unášet souhrou a měla pocit, jakoby všechny strarosti odplouvali pryč. Bylo to nádherné, překrásné a vzrušující. Měla pocit, že to trvá věčně, ale i přes to, že po chvíli jejich rty rozpojily.
"Proč jsi to udělala?" špitl.
"Nejspíš jsem chtěla vědět, jaké to je," pokrčila rameny.
"To není správné," zavrtěl hlavou a odtáhnul se.
"A co je správné? Sám jsi to řekl - neměla bych se už utápět ve starých ránách. Tohle už je dávno pryč. Možná...možná nejsi sám, kdo se zamiloval," zašeptala a zadívala se mu znovu do očí. Až teď si všimla, jak jsou nádherné. Tak jiné, než ty Narutovi, ale přitom nezapomenutelné.
"Neměl jsem ti to říkat. teď toho budeme oba litovat," usmál se a pomalu svůj obličej přiblížil k jejímu. Jejich rty se znovu propojily. Něvěděla, jestli dělá správnou věc, pouze věděla, že na tohle v hloubi duše čekala už dlouho. Ale nikdy tohle přání nevyplulo na povrch. Až nyní. A vůbec toho nelitovala, jen se nechávla unášet těmi nádhernými polibky.
Najednou se ale ozval kdesi v dáli výbuch. Trhla sebou leknutím a otočila hlavu směrem, odkud to slyšela. V dálce se rýsoval pruh tmavého kouře.
"Promiň, musím jít," vyhrkla a rychle se vymrštila na nohy.
"A co tvůj kotník? Nemůžeš tam v tomhle stavu jít!" protestoval Ichigo.
"Neboj se, měla jsem už horší zranění," usmála se na něj a rozběhla se k místu neštěstí. Všichni lidé v ulicích byli zděšení a pobíhali sem a tam, aby se dostali co nejdál od útoku. Pouze ninjové, kteří byli v blízkosti, se sebíhali dohromady a mířili si to stejným směrem jako ona. Aby se na místo dostala rychleji, vyšvihla se do korun stromů. Za chvíli uviděla hlouček ninjů, kteří stáli v prostorném půlkruhu, jehož středovým bodem byl nepřítel. Ten se zbavoval jednoho soupeře po druhém a Yoshika okamžitě poznala styl boje. Všimla si, že s jedním ze dvou nepřátel bojuje Lee. Moc dobře poznala obrovský meč, který patřil Suigetsuovi. Lee se mu šak nedokázal vyhnout a meč mířil rovnou na něj. Najednou se však zastavil, jakoby narazil na neviditelnou stěnu. To samé i Kabutova ruka, která měla léčitelskou technikou zničit jednomu ninjovi plíce.
"Páni, stihla jsem to včas," broukla si pro sebe. Stála nad ninjama na jedné z mohutných větví a koukala na ten výjev hezky ze shora.
"Ale, jedna z Mannaka přišla. A ještě k tomu ta slabší," usmál se Kabuto.
"Chm. Moc mluvíš," zamračila se.
"Copak, už se netřeseš jak osika? Když jsem tě viděl naposledy, měl jsem pocit, že se snad zblázníš," přidal se Suigetsu.
"Když já tě viděla naposledy, byl jsi silnější. Holt ta senilita člověkovi leze na mozek," ušklíbla se.
"Tak pojď dolů, ať se přesvědčíš sama o mé síle," vyzval ji Suigetsu. Yoshika se rozhlédla kolem a spatřila několik pečetí připevněných na stromech několik metrů od sebe.
"Zpátky!" křikla na ninji za sebou.
"Cože?" zeptal se překvapeně Lee.
"Prostě jděte zpátky! Proti nim nemá ani jeden z vás šanci," sykla na ně. Ninjové pomalu začali couvat.
"Pomůžu ti," nabídl se Lee.
"Díky, ale tohle si raději vyřídím sama," zamračila se Yoshika. Možná ji trochu tlačila pomsta, možná vědomí, že může ztratit dalšího přítele, každopádně ji něco nutilo, aby se s nimi co nejdřív vypořádala sama.
Jakmile Lee odstoupil, seskočila dolů. V tu chvíli se kolem nich vytvořila jakási bariéra, která obklopovala vše několik metrů kolem nich.
V tu chvíli doběhla na místo Nicol.
"Pane bože," vydechla, když viděla Yoshiku v bariéře.
"Hádám, že jste mě čekali," ušklíbla se na ně Yoshika. Ale ani jeden z nich jim neodpověděl a Suigetsu na ni rovnou zaútočil. Ze svého pouzdra na zbraně vylovila kunai, kterým zablokovala útok.
"Nejsi za špatná na to, že jsi si půl roku péčila třasavku," zasmál se Suigetsu.
"Zato já měla pravdu. Jsi o tost slabší než posledně," oplatila mu poznámku, nechala se přinutit klesnout v zádech, jednou rukou se podepřela o zem a nohu vyšvihla tak, že ho kopla rovnou pod hrudník. Suigetsu couvnul, ale než se stačil rozkoukat, připetěl na něj Juuha Reppuu Shou, který jej odmrštil o několik metrů dál. Na nic nečekala a vrhla po druhém protivníkovi shuriken, který jestě vylepšíla svým Fuuatsu. Než ale stačil dolétnout, byl zablokován cizím kunaiem, ne však Kabutovým. Když se Yoshika podívala do očí před chvílí skrytého protivníka, roztlouklo se jí srdce zběsilou rychlostí. Takhle rychle jí snad ještě nikdy nebilo. Nemohla popadnout dech, nedokázala se pohnout, vyšel z ní jen slabý hlásek...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Která série MN je lepší?

První ;)
Druhá :)
Třetí :P

Komentáře

1 Kikyo Kikyo | 5. prosince 2009 v 10:25 | Reagovat

kdo,kdo,kdo to je???jééžda,takhle to ukončit..no potěš:-Dmám jednu kritiku normálně!!!:-Di když to ani kritika možná není,ale mohli by tam přijít i ostatní tými..myslím jako Sakura,Kiba,Shikamaru..a  no a ti ostatní..a i Lenny..chtěla bych vidět jak budou všici reágovat..no prostě aby tam bylo všichni :-)

2 Yoshika-chan Yoshika-chan | 5. prosince 2009 v 11:45 | Reagovat

[1]: Mno to nevím, jestli se tam ještě objeví...ale s největší pravděpodobností už ne:-?Nemám je kam vtlačit:-PAle Lenny se tam ještě jistojistě objeví8-)

Jinak už mám dopsaný další dílek, ale ještě vás nechám trochu potrápit:-PJsem to ale potvůrka, co?:-P

3 Miku Miku | 5. prosince 2009 v 11:54 | Reagovat

jááh no tak když ho máš tak ho sééééém dééééj plsssky Yoshika-sama :-P

4 Yoshika-chan Yoshika-chan | 5. prosince 2009 v 12:21 | Reagovat

[3]: Nene, nechám vás potrápit ještě chvíli:-P

5 Nickolay Nickolay | E-mail | Web | 28. září 2011 v 4:58 | Reagovat

Super, tenhle blog je celkem zajímavej. Jdu ještě něco počíst....

6 Daviddrill Daviddrill | E-mail | 29. července 2017 v 1:12 | Reagovat

VasTutNet точка  ru  удалим негативные отзывы о Вас,разместим положительные,Спецалист по удалению плохой негативной информации в сетиудалим все ваши данные Удалим всю негативную информацию ,разместим положительные отзывы.Привлечение трафика аналог яндекс директа и гугла Агентство репутации Вастутнет VasTutNet точка ру!

7 DannyBaf DannyBaf | E-mail | Web | 19. srpna 2017 v 17:16 | Reagovat

ВНИМАНИЕ!!! Ядекс и отношение к клиентам смотреть всем!!!
Посмотрел и был в ШОКЕ....
Вот ссылка на Ютуб
https://www.youtube.com/watch?v=IdYDpLcuVnA

8 DorogiKRDFar DorogiKRDFar | E-mail | 26. srpna 2017 v 14:04 | Reagovat

<a href=http://rrr.regiongsm.ru/33>
<img>http://rrr.regiongsm.ru/32 </img>
</a>
Благоустройство и асфальтрование в г. Краснодаре и г.Армавир. Решение любого вопроса по асфальтированию в Краснодарском крае. Под ключ

Подробнее... Благоустройство-Краснодар.РФ   ... +7 (861) 241-23-45
___________________________
благоустройство территории мурманска
благоустройство участка в фотографиях
санитарное благоустройство аптеки
благоустройство территории жилых домов
ландшафтная архитектура и дизайн благоустройство и озеленение города

10 AlysonOpt AlysonOpt | E-mail | Web | 9. října 2017 v 3:04 | Reagovat

Hi all! Recently I have been fighting with a lot of Problems. Friends and doctors keep telling me I should consider taking medicine, so I may as well <a href=https://www.snowdonrailway.co.uk/phpunit/tramadol-paracetamol>source</a> and see how it goes. Problem is, I haven't taken it for a while, and don't wanna get back to it, we'll see how it goes.

11 BethanyZdx BethanyZdx | E-mail | Web | 26. října 2017 v 15:18 | Reagovat
12 Lyndaloorb Lyndaloorb | E-mail | Web | 14. ledna 2019 v 2:54 | Reagovat

Today is black  SALES for you !!! <a href=http://seo-swat.ru//Kd8qs>Discounts up to 90%</a> !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv