Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan 3: II. - Obrazová víla

22. listopadu 2009 v 19:22 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan 3
Ewička Farná :)...takže další dílek z minulosti...ne, aby jste si mysleli, že takhle celá šérie bude jen o tomhle! Nebojte, za pár dílků se zase vrátím k původnímu příběhu :) Jinak doufám, že se vám to bude líbit :)



"Asi nejdůležitější je správné ovládání chakry. Měli by jste být schopné cítit tok vlastní chakry," promlouval k holkám Morio. Všichni tři seděli v tureckém sedě a Morio se je snažil naučit meditovat.
"Dokud toho nebudete schopné, nebudete ani moci správně kontrolovat svou chakru. Takže se soustřeďte a snažte se v sobě najít vlastní sílu."
Obě sestry se soustředili na svůj zapeklitý úkol. Se zavřenýma očima se snažili v sobě najít tu "modrou" chakru, o které jim včera povídal otec.
"Tenhle způsob tréninku je sice těžší, než ten, který propagují v Listové, či jinde, zato účinější pro váš Kekkei Genkai. Pokud nenajdete svoji první chakru, nemůžete ani chtít používat Fuuatsu.
"Cítím, jakoby mnou tiše protékala řeka. Slyším šumění vln i vůni vlhkého vzduchu," vydechla po chvilce překvapeně Nicol.
"Páni, zvládla jsi to celkem rychle," usmál se na ni otec. Yoshika se zamračila a začala se soustředit o to víc. Pořád ale nic pořádného necítila. Pak najednou z ničeho nic se začalo ozývat vytí vzdáleného jemného vánku. Snažila se k němu přiblížit, ale jakoby se od něj spíše vzdalovala. Pak ale jakoby mohla cítit, jak jí neposlušný vítr cuchá vlasy a snaží se ji odnést pryč. Nechala se unášet vánkem, byl to nádherný pocit.
"Yoshiko," vyrušil ji z jejího meditování otcův hlas. S trhnutím otevřela oči. "Zdá se, že tohle jste zvládli, takže se můžeme pustit do další lekce," zasmál se Morio při pohledu na překvapenou Yoshiku.
Vyšli ven na zahradu, kde už je čekal cvičný panák vytvořený ze sena.
"Teď vám ukážu, jak se háže kunai a shurikeny." Morio si vzal do ruky jeden ze shurikenů, které byly už připraveny na zemi několik metrů před panákem, prudce ho hodil a strefil se přesně do výčnělku nahoře, představující hlavu.
"Musíte se pořádně rozmáchnout, aby to alespoň někam doletělo. Ale snažte se nerozmlátit všechno kolem," řekl se smíchem a podal Yoshice shuriken. Ta se snažila přesně napodobit otcův pohyb a mrštila shukirenem směrem k terči. Bohužel hvězdice se zapíchla do plotu obklopujícího zahradu, a to ani né moc blízko terči.
Pak to zkusila Nicol. Ale když švihla ostrou hvězdicí, hod nebyl dostatečně silný a shuriken se zapíchl ještě před panákem.

Navečer už sestry přisedly ke stolu s večeří zcela vyčerpány celodenním tréninkem. Když se navečeřeli a Cho uklízela ze stolu, Yoshika se zeptala:
"Nicol říkala, že když se snažila vycítit svou chakru, cílila tekoucí řeku, ale já jsem spíš slyšela vítr. Jak to?"
"Každý má rozlišnou chakru. A každý člověk má sklony k nějakému živlu. Buď k ohni, vodě, větru, blesku, nebo zemi. Jen málokdo je schopný cítit svou vlastní chakru, ale když to dokážete, zjistíte, k jakému živlu má vaše chakra sklony. Díky našemu Kekkei Genkai není tak těžké svoji chakru cítit, ale pro ostatní by to bylo mnohem těžší, až téměř nedosažitelné. A podle toho, co jste mi řekli, má Nicol vodní podstatu chakry a ty, Yoshiko, větrnou," vysvětlil jí Morio.
"Takže já můžu ovládat vodu?" zaradovala se Nicol.
"Tak snadný to není, hlupáčku," zasmála se Cho. "Ale půjdou ti nejlépe vodní jutsu."
"Takže Nicol nebude moct používat Fuuatsu?" zzděsila se Yoshika.
"Ale budu!" křikla Nicol naštvaně.
"Samozřejmě že ano," usmál se Morio. "Ve vzduchu je přece obsažená vodní pára a není jí málo. Když se naučí navázat svou chakru s vodou ve vzduchu, může používat Fuuatsu stejně, jako ty."
"A jakou máš podstatu ty, tati?" zeptala se Nicol.
"Oheň."
"Oheň? A na co navazuješ svoji charku?" nechápala Yoshika.
"Oheň také potřebuje k životu vzduch. Je to stejné, jako bych měl tvou chakru. Jen s tím rozdílem, že já mohu měnit teplotu vzduchu," usmál se Morio.
"Takže můžeš na poušti vyvolat sněhovou vánici?" vypískla Nicol.
"Jen v jisté míře, samozřejmě," zasmála se jejich matka a sedla si zpátky k nim.
"Ty jsi byl nejsilnější ninja v Listové, že?" zeptala se Nicol.
"To ne. Čtvrtý byl mnohem silnější. A určitě nebyl jediný," usmál se Morio.
"A bál jsi se někdy někoho?" napadlo Yoshiku.
"Táta? Ten se přece nemusel nikoho bát! Všechny porazil!" obrátila se na ni Nicol.
"Budete se divit, ale všechny jsem neporazil. A určitě se objeví ještě někdo, kdo mi dá co proto," zasmál se Morio.
"A koho se bojíš nejvíc?" ptala se Yoshika dál.
"Je tu někdo, s kým bych nikdy nechtěl, aby jste se setkaly. A pokud ano, tak okamžitě vzaly nohy na ramena a co nejrychleji utekly," zamračil se Morio. Dívky překvapeně vyvalily oči a to byl náznak toho, že chtějí vědět víc.
"Když mi bylo asi patnáct, na mého otce zaútočil jeden ninja. Měl s sebou obrovskou červenou kosu se třemi čepelemi. Měl takovou zvláštní schopnost, že nikdy neumřel."
"To vážně nikdy?" vydechla Yoshika.
"Ne. Pokud by nějak získal vaši krev a olízl ji, stalo by se to nejhorší, co by se stát mohlo. Protože když nějak zraní sebe, zároveň tím získáte stejné zranění. Takže když si třeba zlomí nohu, zlomí se vám taky. Nikdy jsem nezjistil, jak to dělá, jen vím, že pokud se tak stane, nemáte nejmenší šanci. Teda, jedna by tu byla...Musí být v kruhu, který nakreslí krví, či nějak jinak. Pokud ho donutíte z kruhu vystoupit, kouzlo fungovat nebude. Ale pamatujte, pokud se s ním setkáte, musíte okamžitě pryč. Nesmíte se nechat ani škrábnout."
"A jak ho teda zabijeme, když je nesmrtelný?" zeptala se Nicol.
"Nemůžete ho zabít, ale když se s ním můj otec setkal, napadlo mě řešení, jak by jste se ho mohli navždy zbavit. Nechat jej vybouchnout a všechny jeho části zahrabat hluboko pod zem. Je to asi jediné řešení. Jen jsem ještě nepřišel na způsob, jak ho porazit."
"Morio," zašeptala jeho žena na znamení, že děsivých historek už bylo dost.
"Dobrá, dobrá, je čas jít na kutě," zavelel jejich otec. Holky se tedy zvedly a s protesty šli směrem ke schodišti do jejich pokoje.
"A pamatujte," ozval se ještě Morio, "ani škrábnutí!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Která série MN je lepší?

První ;)
Druhá :)
Třetí :P

Komentáře

1 Miku Miku | 22. listopadu 2009 v 23:20 | Reagovat

Suprrr :-)  :-)  :-) ale těšil jsem se dnes už na reální MN,ale co!minulost je taky krásná:-)

2 Mrs.Keren Mrs.Keren | 22. listopadu 2009 v 23:26 | Reagovat

Haa a tak sem se také dodívala na Super star a hned sem pádila sem:-Dmusím dodat,že ten Chodůr s Bendigem jsou fakt králové!!!a co se týče MN to já se taky spíš těším zase na tu mojů oblíbenou romantiku :-P (doufáám,že am brzy zase bude:-))

3 Yoshika-chan Yoshika-chan | 23. listopadu 2009 v 6:08 | Reagovat

Romantika bude, ale musíte ještě chvíli vydržet holomkové ;)

[2]: Martin s Honzíkem rozhodně nejsou králové...Upřímně mě se dneska nejvíc asi líbila Monika...Janeček ale taky nebyl špatnej, to je fakt, ale Martin...S tím běžte někam:-D:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv