close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan 2: XXXIII. - Zůstaň v pohodě

5. srpna 2009 v 22:40 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan 2
Ha-Ha (ne, nedělám si legraci, vážně je to název skupiny).... krátký dílek, ale co už. Doufám, že se bude líbit, užijte si ho :) (není to žádnej zázrak, ale mě tam prostě Jiriya už chyběl a navíc už jsem to slíbila NiCoL_ChaN. Že Niki? ;))


Jakmile se za Nicol zaklaply dveře, Yoshice se udělalo úzko. Nevěděla, čím se má zaměstnat, aby vyhnala své myšlenky z hlavy. Až do teď s ní totiž vždy někdo byl. Už předtím se zapřela, že prostě za Shikamarem nepůjde, že to zvládne sama. Jednou se přece musí postavit na vlastní nohy, ne? Nemůže se pořád jen spoléhat na ostatní.
Chvíli tam jen tak bezradně stála a pak se rozhodla, že se půjde projít. Chůze jí třeba udělá líp.
Šla na druhou stranu vesnice, než se vydala Nicol, aby je náhodou nepotkala. Nechtěla jim kazit večer.
Nasávala svěží noční vzduch a nechala si ovíjet větříkem obličej. Yuri vesele poběhávala kolem ní. Konečně po dlouhé době se cítila volná. Podařilo se jí naprosto vyprázdnit hlavu a tak ani nepřemýšlela, kam se vlastně vydala. Šla prostě tam, kam ji nohy nesly. Kdyby se nad cestou pořádně zamyslela, nejspíše by svůj cíl včas rozeznala, ale to se nestalo.
Pozorovala poslední zbytky světe z domů a obchodů, osvětlucící ulice. Lidi tařka nepotkala, ač ještě tak pozdě nebylo.
Ani nevěděla, jak dlouho šla, ale náhle ji z transu probudila známá budova, ke které se blížila. Zamračila se. Sem vážně dojít nechtěla.
Když však přišla o kousek blíž, zahlédla temný stín, který se krčil za keřem u domu.

Schovával se, aby jej nezahlídli. Protože by se jim to asi moc nelíbilo. V rukou dalekohled, který si přidržoval před obličejem nasměřovaný na jediné okno svítící do tmy. Zatím se tam skoro nic nedělo, ale to bylo jen zatím.
Nevnímal moc okolí kolem sebe a tam si ani nevšiml kamene, který se trefil přímo do jeho temene.
"Au!" vykřikl a otočil se směrem, odkud hornina přilétla. "Kdo to-" ale pak se zarazil.
"Jiraiyo! Co tady děláš?!" sykla na něj Yoshika. I přes závoj noci viděl její zatnuté pěsti a rozzuřený obličej. Aby taky ne, když vlastně šmíroval její sestru...
"No..." snažil se vykroutit a dal si ruce před sebe. Dalekohled s tichým zaduněním dopadl do trávy. "Výzkum."
"Výzkum?!" zvedla překvapeně obočí a blížila se k němu. "Já ti dám takovej výzkum!" procedila mezi zuby. To už stála nad ním a celá se třásla zlostí. Yuri na souhlas rozlobeně zaštěkala.
"Prosím tě, Yoshiko. Já...já ti to vysvětlím!" koktal, zvedl se na nohy a couval před ní. Yoshika však šla odhodlaně a naštvaně za ním.
"Yoshiko, počkej! No tak! Nedělej nic, čeko bys pak litovala!" snažil se ji uklidnit, ale to Yoshiku ještě víc vyburcovalo.
Najednou se zastavila. Přimhouřila oči a aniž by to Jiraiya předvídal, udělala mrštnou otočku a pravá noha jej udeřila přímo do břicha. Jiraiya pod silou útoku odletěl několik metrů do zadu a tam se svalil na zem. Vyplivnutou krví zabarvil okolní trávu.
Yoshice to však nestačilo. Přišla k němu tak rychle, že se nestačil ani rozkoukat, vyzvedla jej za tričko do vzduchu a švihla jím o blízký strom. Pak si došla pro dalekohled ležící v trávě a vší cilou jím třískla o zem. Součástky se rozletěly do všech stran.
"Jestli tě tu ještě někdy přistihnu, nevyjdeš z toho tak lehce," ušklíbla se a otočila k odchodu. Přes rameno k měnu ale ještě prohodila:
"I v tomhle stavu by jsi měl být schopný se nějak doplazit k Hokage-sama, ne?"
A po tomhle i s Yuri zmizela pryč. Jiryiya se bolestí zhroutil na zem a těžce oddchoval.
"Zatracená ženská, takhle mě zřídit," zamumlal si pro sebe. Ještě nějakou dobu tam ležel a pak se zkroucený bolestí vydal za Tsunade. Ve skrytu duše doufal, že ona nebude druhá, kdo si na něm vylije zlost. Její záchvat by totiž nemusel přežít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikyo Kikyo | 5. srpna 2009 v 23:21 | Reagovat

:-D  :-D  :-D super :-D  :-D  :-D

2 Miku Miku | 6. srpna 2009 v 11:20 | Reagovat

no jo:Dto se dalo od Jirayi čekat:D

3 Yoshika-chan Yoshika-chan | 6. srpna 2009 v 21:54 | Reagovat

Omlouvám se všem, ale dnes žádný díl nevyjde. Dobrou noc

4 Sakurka Sakurka | 7. srpna 2009 v 23:00 | Reagovat

Bude dneska nová kapitola,že jo? :-(  :-)

5 Yoshika-chan Yoshika-chan | 8. srpna 2009 v 0:57 | Reagovat

nn, nebude...jelikož jsem dneska dostala new notebook, měla jsem trochu víc práce...gomen

6 Hadši Hadši | 8. srpna 2009 v 23:26 | Reagovat

Už by to chtělo nový díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv