close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan 2: XXVIII. - Never again

19. července 2009 v 22:38 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan 2
Kelly Clakrson...Smutné...ne, vážně jsem se snažila...chtěla jsem, aby to bylo smutné. Pokud tomu tak není, omlouvám se. Ale je fakt, že i mě se pomale derou slzy do očí, což se mi u psaní často nestává. Snad se to bude líbit. Možná jsem to zbytečně moc nafoukla, ale prostě se mi zdálo to tak udělat...Hele a nekřičte na ně, já vážně neměla v plánu jen jednu scénu v téhle kapitole. Mělo jich být víc. Ale copak to jde, když se člověk takhle rozepíše? Nene, budete se muset spokojit jen s jednou scénou, už to přepisovat rozhodně nehodlám - a navíc by to byla škoda, páč by to ztratilo to kouzlo (pokud už jej neztratilo dávno, že)....Tak se loučím, snad se bude líbit....



Yoshika pomalu zvedla ztěžklá víčka. První, co uviděla, byl bílý trochu špinavý, ale známý strop. Ucítila zašimrání v žaludku, když si uvědomila, do které budovy patří.
Trochu neochotně naklonila hlavu na stranu a to ji jen utvrdilo. Ležela na posteli v místnosti, kde byla jen skříň, noční stolek a židle pro hosty.
Povzdechla si. Zase skončila v nemocnici, to jí ještě zcházelo.
Opatrně se posadila a chytila se za hlavu, ve které očekávala nepříjemné bodání, jako vždy, když se ocitla v téhle budově. Tentokrát však nepřišlo. Ale cítila se jinak. Ani nevěděla proč, co je jinak, ale prostě věděla, že se něco změnilo.
Pak si vzpomněla na tvrdý náraz mířený přímo na její břicho. Položila ruku na místo, kde v ní rostl nový život. Neměla chuť ani přemýšlet. Nechtěla totiž dospět k žádným teoriím. Přecejen v místnosti nebyl Naruto ani nikdo jiný, takže to nemohlo být nic vážného. Kdyby ano, Naruto by ji neopustil, tím si byla jistá.
Seděla opřená o nadýchaný polštář sotva několik minut a už pociťovala únavu. Nechtělo se jí čekat, až k ní přijde Sakura a osvětlí jí situaci a tak se rozhodla, že za ní zajde sama.
Pohodila nohy ze strany postele a pokusila se na ně přenést všechnu váhu; totiž postavit se. Ale stála sotva vteřinu a už se jí podlomily kolena a ona se řítila přímo k zemi. Zachytily jí něčí ruce.
"Brzdi, nemůžeš si tu teď jen tak pochodovat," vyčetla ji s úsměvem Sakura a pomohla posadit se na postel.
"Právě jsem tě chtěla jít hledat," zašeptala vyčerpaně Yoshika.
"Tak jsem tady. Věř mi, nenechala bych tě dlouho samotnou. Jen jsem potřebovala rychle něco vyřídit a nečekala jsem, že se vzbudíš tak brzo."
"Tak brzo? Co tím myslíš?" nechápala Yoshika.
"Dávala jsem ti ještě alespoň pár hodin. Přecejen to byl docela tvrdej náraz," řekla teď už s vážnějším výrazem ve tváři.
"Co se stalo?"
"Itachi se Sasukem porazili Madaru a my ostatní zbytek jeho osyřelého doprovodu. Tedy až na Lennyho - ten zdrhnul. Naruto, Kiba s Nicol se za ním sice vydali, ale Nicol postihl záchvat. Teď už ale spí ve vedlejším pokoji a počítám, že se z toho rychle dostane. Je silná," dokončila svůj výčet událostí a podívala se na svou pacientku pohledem, jakoby něco očekávala.
"Co se stalo s ostatními?" zašeptala Yoshika.
"Nikomu se nestalo nic vážného. Akorát Kakashi skončil na lůžku jako obvykle, když příliš používá svůj sharingan. Jinak jsou většina drobné rány. Teda pokud jde o pobyt v této budově," usmála se na ni, ale její výraz zastínila bolest v očích. "Ale pokud jde o tebe, Yoshiko," začala váhavě a hlas se jí třásl. Věděla, jak moc ji tato zpráva vyděsí. Ta na ni vykulila své hnědé kukadla. Z výrazu jejího tváře vyčetla, že je to vážné, ale vůbec nechápala, co by se mohlo stát. Až na velkou únavu se cítila v pořádku, tak co-? Najednou jí vyschlo v krku. Už to věděla. Obrovská rána do břicha; ten zvláštní pocit; jakoby jí kus chybělo, kus který se nedá nahradit...Padalo to do sebe jako skládanka.
"Potratila jsi, Yoshiko," hlesla potichu Sakura. Najednou se ozvala obrovská bolest na pravé straně její hrudi. Její oči vyděšeně hleděly na Sakuřin bolestný obličej a nechtěli tomu uvěřit. Cítila se, jakoby měla každou chvíli prasknout. Obmotala své paže kolem břicha, jakoby tam ten malý zárodek mohla udržet. Po tváři jí sjela slza, která nezůstala dlouho sama a řinuly se další. Ani nechápala, proč jí mokří obličej, stále tomu nemohla uvěřit. Vždyť ještě před pár hodinami v sobě nosila zárodek něčeho krásného, nového života. Vždyť byli s Narutem tak šťastní, vždyť se tolik milovali, to přece nedává žádný smysl. Pamatovala si přesně štěstí, které společně prožívali, když se dozvěděli tuhle novinu. A teď to má být konec-?
Její tělo se roztřáslo nezastavitelným třasem. Přitáhla si k sobě kolena a pevně je semknula k bradě. Přes samé slzy už neviděla.
Cítila jen nepatrně, jak jí Sakura sahá na čelo, aby ověřila její tělesnou teplotu. Rychle, ale opatrně ji položila do postele na bok, avšak Yoshika stále svá kolena nepouštěla a třas ani slzy nepřestávaly.
"Promiň mi to, ale potřebuješ se prospat," zašeptala Sakura a píchla jí injekční stříkačkou nějakou tekutinu do paže. Pak se pomalu vydala k východu. Ze dveří se najednou vyřítil vyplašený Naruto.
"Yoshi-" začal, ale Sakura ho chytila a zastavila.
"nech ji, potřebuje být sama," hlesla unaveně. Ten obličej, který před chvílí viděla, ji drtil srdce. Ale věděla, že to není ni v porovnání s tím, čím si teď prochází ona s Narutem.
Dotáhla ho ven a zavřela za sebou posuvné dveře.
"Slyšel jsem, že se už probrala, tak jsem chtěl-" vysvětloval Naruto, ale pak se zarazil. "Ty jsi jí to už řekla?" zeptal se bolestivým, ne však vyčítavým tónem.
"Dala jsem jí nějaké sedativa, vyspí se z toho. Ráno už to pro ni nebude takový šok, i když nemůžu zaručit, že to nebude bolestné probuzení," přikývla na souhlas a posadila se na jednu ze židlí vedle dveří.
"Kdy se probudí?" zeptal se dychtivě Naruto.
"Tak za pět hodin. Počítám, že tak za hodinu by měla být v tvrdém spánku, do té doby by za ní neměl nikdo chodit."
Naruto hodil ublížený pohled. Chtěl být s ní.
"Měl by sis taky odpočinout, Naruto," radila mu Sakura.
"Copak teď můžu odpočívat?" ohradil se a svezl se na židli vedle Sakury. "Je to moje chyba, že se to stalo. Kdybych se býval tak nerozzuřil a nenechal se tím ovládnout-" špitl a složil hlavu do dlaní.
"Není to tvoje chyba. Objevila by se tam i tak. Znáš ji přece dobře. Je to prostě Yoshika - vždy si stojí za svým a je tvrdohlavá jako mezek," obejmula ho a snažila se jej utěšit. Rameno ji máčel svými slzamy, ale to Sakuru neodradilo. Spíše to přimělo její slzní kanálky, aby si vzaly příklad z Naruta a nechaly vyplavat tolik bolesti, co šlo. Naneštěstí se nezdálo, že by to nějak pomáhalo - právě naopak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakurka Sakurka | 19. července 2009 v 23:23 | Reagovat

hej taky skoro brečím!stal se ze mě uplakánek :-(  :-(  :-( ale přiznám se že mě více baví když to je o Nicol..nevím jestli je to tím že ji znám nebo tak..ale nemůžu si prostě pomoct :-(ALE jako aby sis nemyslela,že když je to o tobě tak mě to nebaví!tak to není,zbožňuju obě mannaka!!!  :-) jestli sem tě naštvala tak se mooooooooooooooooooc omlouvám! :-(  :-)

2 Kikyo Kikyo | 19. července 2009 v 23:25 | Reagovat

úžasný díl!!!mrzí mě že Yoshika potratila,ale aji jsem to čekala :-( chudák musí teď být naprosto na dně....a to i Naruto.... :-(

3 Miku Miku | 19. července 2009 v 23:40 | Reagovat

Hodně dobrý díl,ale na ten včerejší podle mě nemá-u něho jsem měl slzy na krajíčku-a to jsu KLUK! :-x Sakurka:také považuji pár NicoKiba za můj nejoblíbenější-a je to podle mě i tím,že o Narutovi jsou většinou všechny povídky.O Kibovi(můj nejoblíbenější ninja společně s Kakashim) jsem jich nikdy moc nenašel a náhle jeden den příjdu na tuhle stránku a nevěřím svým očím,povídka o YoshNaru a NicoKIBA,mno prostě sem byl táák šťastný a u ostatních povídek co sem četl a Kibovi..tak tam vždy byla něaká holka co s ním chodila a tak..,ale nikdy jsem si ty holky neoblíbyl,ale u téhle povídce to je jiný do Nicol by se dalo říct,že jsem se do ní naprosto zamilova! :D Prostě u všech je nejoblíbenější postava Naruto a tak píšou jen o něm a o ostatních členech nikde moc není.. :-(

4 Hadši Hadši | 19. července 2009 v 23:54 | Reagovat

u mně je jak Yoshika tak i Nicol na stejném místě..kdybych měl jedno přání tak by to bylo aby vás Kishimoto začal kreslit normálně do Naruta a aby tam ty páry:YoshNaru a NicoKiba tak dal!!!to je můj sen:Dzbožňuju váááááááááááááááás-chci PODPISY od vás a dám si je do rámečku!!!!

5 Yoshika-chan Yoshika-chan | 20. července 2009 v 0:25 | Reagovat

Heh, je fakt, že já jsem tak strašně nezajímavá a nesympatická osoba, že jsem ani nečekala, že mě budete mít v lásce:-DZato Nicol má něco do sebe :)
Miku: Moc povídek o Narutovi jsem nečetla, takže nevím, jak je to s postavama. Ale musím tě ujistit, že já si nevybrala Naruta proto, že je to hlavní postava, ale proto, že zkrátka patří k mým nejoblíbenějším :)Pokud jde o to, že s Kibou moc povídek není, tak to jo, ale jinak stále ještě nemůžu pochopit, co vám na mé povídce uchvátilo. Hlavní postavy ani v Narutovi neexistujou a celej spád příběhu jsem naprosto zkomolila:-P(a to ještě hodlám přidat alespoň ještě jednu neznámou postavu...)
A kdyby nás čistě NÁHODOU Kishimoto zařadil do příběhu, asi by se stala světová katastrofa:-D
Ale pokud přímo dožaduješ o podpis Hadši, tak ti je tady na blogu klidně vystavíme, že Nicol? I když nevím, co by jsi s ním dělal:-D

6  Lili-san Lili-san | 20. července 2009 v 1:09 | Reagovat

Holkáááá,ty že jsi nezajímavá( O_O ),nesympatická( O_O )osoba?co bych tím pádem byla já :-D podle mě jsi hodně zajímavá,ty nejsi jen tak něaká obyčejná holka Yoshiko!TO MI VĚŘ! 8-)

7 Hanni Hanni | 20. července 2009 v 12:12 | Reagovat

ÚžAsNý,KrÁsNý,BoŽíÍíÍíÍíÍ!!!!!!! [:tired:]  [:tired:]

8 Sakurka Sakurka | 20. července 2009 v 15:51 | Reagovat

ehm Yoshiko?:-Dvím,že tě touhle otázku zase naštvu:Dale...bude dnes kapitolka? :D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D (nezabíjej mě) :-D

9 Yoshika-chan Yoshika-chan | 20. července 2009 v 19:55 | Reagovat

heh, copak mám na vybranou?:-?Ale očekávejte spíše v noci...

10 Kikyo Kikyo | 20. července 2009 v 21:03 | Reagovat

proč to říkáš jako kdybychom tě k tomu nutily? O_O  :-D máme tě rádi Yoshi :-)

11 Yoshika-chan Yoshika-chan | 20. července 2009 v 21:24 | Reagovat

a nenutíte snad?:-D:-PAle protože vás mám taky ráda, tak píšu...věřte mi, nebýt vás a Nicol, tak už to dávno zabalím. Zakhle dlouhou povídku jsem ještě nikdy nepsala:-DAle je fakt, že se sama divím, ale stále mě baví8-)

12 Kikyo Kikyo | 20. července 2009 v 22:05 | Reagovat

tak to je dobře,že tě baví :-) nedokážeš si ani představit jakou radost mě to dělá(určit nejen mě!) číst a znova a znova se těšit víc a víc na další den. :-)

13 Yoshika-chan Yoshika-chan | 20. července 2009 v 23:04 | Reagovat

Hele vy mě taháte do rozpaků???(není tu červenající smajlík, ach jo :()

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv