close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan 2: XXIV. - Ponorka

2. července 2009 v 22:53 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan 2
Ewa...Dobře, dobře. Než na mě začnete řvát, že je to pozdě a proč už jsem nenapsala dávnoa kdesi cosi, tak prvně poslouchejte mě. Já jsem samozřejně strašně ráda, že se vám tahle povídka líbí, ale musíte taky uznat to, že nemám jen čas psát. A věčný pokřikování, jokože už to nevydržíte a že už se nemůžete dočkat, tomu taky nijak zvlášť nepomůžou. Jsem ráda, za vaši přízeň, rozhodně vás nechci od mé povídky odlákat, enbo něco takovýho, ale občas mi to už leze krkem. Pište komentáře, budu jedině ráda, ale prosím - nepopohánět! Stejně nic nezmůžete a leda mě trochu i odradíte...takže snad se vám to i přes mé pohubování bude líbit (pokud teda tyhle úvody vůbec čtete, že. Protože očividně ostatní články ne :() a buďte blond...


"Co tu chceš?!" vypálila Nikol Lennymu do obličeje. Zrovna si chtěla opláchnout obličej u řeky, když se k ní tiše připlížil. Už uběhl týden, co se dozvěděla o invazi na Konohu.
"Jen jsem měl náladu si s tebou popovídat," pokrčil rameny, jakoby se nic nedělo.
"Ale já nemám," sykla na něj a chtěla odejít, ale Lenny ji sevřel ruku a stáhl ji na zem.Nicol to nečekala, takže mu to ani nedalo tolik práce. Břeh byl trochu dokopečka, proto je z vrchu nebylo vidět. To Lenny částečně i plánoval, i když věděl, že Kiba je stále ještě ve skrýši.
Nicol byla hlavou nahoru, Lenny seděl na ní a držel jí ruce, takže se nemohla hýbat. Pomalu se k ní přibližoval a Nicol se rozbušilo srdce. Nevěděla proč, ale měla pocit, jako by jí každou chvíli mělo vyskočit z hrudníku.
Jejich rty se už skoro dokýkali, až cítila na tváři jeho teplý dech. Zhluboka se nadechla a připravila na nadcházející a nevyhnutelnou věc. Dívala se mu to těch jeho zelených očí. Měla pocit, jakoby tohle už někdy zažila.
Jejich rty se dotkly. Nicol se snažila bránit, i když to moc nešlo, snažila se vykroutit z jeho sevření. Ale Lenny ji nepustil a dál zuřivě a agresivně líbal. Najednou se Nicol přestala bránit. Její tělo jakoby ji neposlouchalo a nechalo se unášet jeho polibky. Začala spolupracovat a jejich rty se teď hýbaly v plné souhře. Líbilo se jí to. Nechtěla přestat. Cítila se volná, i když byla spoutaná k zemi tak, že se nepohnula ani o milimetr. Ale se hýbat nechtěla. Snad poprvé se jí Lennyho polibky líbily.
Jakmile Lenny zjistil, že se nebrání, jeho polibky se začaly měnit. Byly něžnější, vášnivější, klidnější. I jeho sevření trochu povolilo.
Po chvíli se Lenny odtáhl. Dívali se vzájemně do očí aNicol měla poci, že se v těch očích snad utopí. Nikdy si nevšimla, jak jsou nádherné. Vůbec nemyslela na to, co se děje kolem nich, co se bude dít pak. Měla myšlenky jen pro tuhle chvíli.
Lenny úplně uvolnil sevření a svěsil své ruce podél těla. Chystal se vstát, ale Nicol ho zadržela. Sedla si, teda jen tak, jak to bylo možné, protože Lenny na ní stále ještě dřepěl, přitáhla si jeho hlavu k sobě a znovu ho políbila. Zapletla prsty do jeho vlasů a nechala se unášet úžasným pocitem a jeho nezaměnitelnou vůní.
Najednou zaslechla odněkud z dáli Kibu, jak volá její jméno. Udělalo se jí ouzko. Už to udělala zase. Zase mu ublížila a tentokrát z vlastního přičinění.
Odtáhla se a nervózně si skousla ret. Tohle nechtěla. Jak to mohla vůbec udělat?
"Promiň," zašeptala slova, patřící Lennymu, "ale tohle bylo naposledy." Zvedla se a se smutným výrazem se rozutelka rychle pryč. Do očí se jí draly slzy, které chtěla zahnat, ale nedařilo se jí to.Byly to slzy dvojnásobného zklamání. Ublížila člověku, který jí byl nejblíž a to ještě tím nejhorším způsobem. A hlavně vůbec nvěděla, co to provedla. Milovala Kibu, tím si byla jistá, tak proč tak najednou...?

Yoshika šla přímo ke cvičišti, kde teď Naruto s Kakashim a Yamatem trávili většinu svého času. Naruto se učil, jak zvládnout svou větrnou podstatu chakry, Kakashi mu radil a Yamato kontroloval Kyuubiho, aby se něco náhodou nepřihodilo.
"Ahoj Yoshiko," usmál se na ni Kakashi, když si jí všiml.
"Dobré odpoledne, Kakashi-sempai," oplatila mu úsměv a položila košík, který nesla, do trávy vedle sebe.
"Copak v tom je?" zeptal se šedovlasý muž a pomalu se mu sbíhaly slyny. S Narutem tu trávili většinu dne a tak neměli moc času na občerstvování.
"Myslela jsem si, že by se vám třeba hodil nějaký oběd," pokrčila rameny a mrkla na okraj útesu, který vytvořil Yamato, kde se řinul obrovský vodopád, jenž se Naruto snažil i se svými klony přeseknout.
"Beztak je to zase ramen," houkl na ně Yamato se smíchem. "Příliš ho rozmazluješ, měla by jsi ho trochu nutit do zeleniny."
"Jasně. A on se mi tady shroutí hlady," ušklíbla se. Věděla moc dobře, že pokud chcete do Naruta dostat nějaké jídlo, kupte mu ramen.
"A jak se jinak daří?" zeptal se starostlivě Kakashi.
"Už je mi líp. Sakura mi připravuje speciální prášky, aby se mi už nedělalo tak zle. Ale vadí mi ten nehorázný klid."
"Neboj se. Myslím si, že nebude trvat dloho a bude tu pěkně živo. Jen doufám, že to bude spíš později, než dřív," odvětil Kakashi.
"Právě. Štve mě, že nemůžu nijak pomoct, i když moc dobře vím, jak bude vesnice vypadat, až ji Madara napadne. Zvlášť pokud je s nimi..." nedořekla větu, ale každý si jméno dokázal domyslet.
"Myslím, že už pomáháš víc než dost už jen tím, že stojíš Narutovi po boku. Je mnohem silnější, když v tobě má oporu, věř mi."
"Jasně," usmála se a poloila svou pravou ruku na břicho. Ještě nebylo nic poznat, ale už teď se cítila šťastně. Přecejen na svět přivede další život. A ještě k tomu s Narutem. Co víc si mohla přát?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikyo Kikyo | 2. července 2009 v 23:20 | Reagovat

bože takovou radost co sem prožila při vstupu na tento blog před chvíli a zahlídla nový díl to sem asi eště nezažila!DĚKUJI :-)  :-)  :-)  :-)

2 Miku Miku | 2. července 2009 v 23:40 | Reagovat

Omlovám(e) se Yoshiko-chan, mi už nebudeme zlobit :-(budem hodní  :-) Moc krásný díl :-)

3 Yoshika-chan Yoshika-chan | 3. července 2009 v 9:36 | Reagovat

Díky MIku, už mě to začínalo lést na nervy:-PNezlobím se na vás, jen jsem vás na to nějak potřebovala upozornit....8-)

4 Sakurka Sakurka | 3. července 2009 v 12:03 | Reagovat

je dobře,že si nás nato upoornila!polepšíme se! 8-) inak zase díl který mě hoodně překvapil :-) nádhera :-)

5 Saya Saya | 3. července 2009 v 18:38 | Reagovat

NAPROSTO Coooooooooooooooooooooooooooooooooooool!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! [:tired:]

6 Hadši Hadši | 3. července 2009 v 23:19 | Reagovat

:-) StRaŠšŠšŠnĚ KrÁáÁáÁáÁáÁsNýÝýÝýÝýÝ :-)

7 FuCkIn PrInCeS FuCkIn PrInCeS | 4. července 2009 v 19:38 | Reagovat

nápíšeš sem pls večer jestli bude nový díl nebo ne?děkuju mocík

8 Yoshika-chan Yoshika-chan | 4. července 2009 v 21:56 | Reagovat

nebude, páč nemám vůbec náladu...dobrou noc a sladký sny8-)

9 Kikyo Kikyo | 5. července 2009 v 17:07 | Reagovat

mno.....snad dneska už bude :-?

10 Yoshika-chan Yoshika-chan | 5. července 2009 v 21:39 | Reagovat

asi vás zklamu, ale opět ne...vrátila jsem se v osm a rovnou zasedla ke Kytici (nj, Vodník je prostě úžasnej:-D), takže teď fakt další díl už rozepisovat nebudu:-PProstě dřívější luxus, skoro každej den new díl, se o prázdnínách konat nebud, zvykejte si - v září bude hůř:-D:-D

11 Mrs.Keren Mrs.Keren | 5. července 2009 v 22:03 | Reagovat

hhh..už fakt nevím co ktomu říct..jakej luxus?vždyď se takhle povídky píšou úplně normálně!všichni koho znám a píšou ff tak ti napíšou za den klidně i 3 díly a to nato nemají skoro vůbec čas!páč mají své čtenáře rádí a ikdyž se jim do toho nechce tak i tak se přemůžou a jdou psát 8-) sorry ale je to tak!já tuhle ff naprosto miluju ale strašně mě to štve..zítra odjíždím na měsíc pryč a tak vůbec nebudu mít možnost číst takže jsem se těšíla moc na dnešní díl a teď zjistím že nic :-x fakt pěkně ty prázdniny začínaj..a promin jestli jsem tě něak ODRADILA od psaní..

12 Yoshika-chan Yoshika-chan | 6. července 2009 v 8:50 | Reagovat

neodradila, jsem ráda, že někdo napíše alespoň nějakou kritiku...hele omlouvám se ti, že se těšit nemůžeš, vím, že někteří píšou jak zběsilí, ale prostě já mezi ně nepatřím. Mám svoje čtenáře ráda a jsem jim neskonale vděčná za jejich podporu, ale prostě nejsem typ člověka, který by psal od rána do večera. Píšu pro radost, jak svou, tak i lidiček, kteří to čtou. Ale když se k tomu budu nutit, nebude mě to vůbec bavit a bude ten díl stejně stát za houby. A pak by povídka ztratila úplně tu svou pointu. Mě prostě psaní musí bavit a musím na to mít náladu. Jinak prostě bych nenapsala nic, nejenže by se mě nechtělo, ale hlavně nejsou nápady. Prostě jsem typ člověka, který se do všeho musí strašně dokopávat a tohle je jedna z věcí, do čeho se dokopu sice snadno, ale někdy to má své meze. A zvláště teď o prázdninách jsem ještě zlenivěla. Vím, že to není žádnej luxus, jeden díl za den, ale kdyby jste mě znali osobně, poznali by jste, že u mé osoby je to až moc velkej luxus:-PCO se týče dlouhodobých koníčků (což je třeba tahle povídka), tak u toho nikdy nevydržím dloho. Strašně mě to štve, páč vždycky něco začnu a pak to nedokončím, ale už jsem prostě taková a jen tak se nezměním.
Takže se na mě prosím nezlobte, já za svou povahu vážně nemůžu...

13 Kikyo Kikyo | 6. července 2009 v 22:02 | Reagovat

napíšeš sem jestli dnes bude nový díl  :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv