1. června 2009 v 22:15 | Yoshika-chan
|
T-boyz...Páni, to už je hodin...zase zítra nevstanu :D Budeme zase spojení s osmákama, protože je nás prý málo (dneska nás deváťáků bylo 8, tak nevím, co mají...podle mě je to dost velkej počet :D). Dneska jsme se tam navzájem málem pozabíjeli, jednu učitelku z nás trefil šlak, druhá se nás raději zbavila posláním do počítačové učebny, což fungovalo docela dobře :D Lidi dneska byl strašnej den...tak jak jsem to dneska s*ala (promiňte, ale jinej výraz pro tohle fakt použít nejde) při volejbale, jsem to nekazila snad ještě nikdy v životě...ani v šestce, kdy jsme všichni uměli kulový :P V češtině (ano v češtině, měli jsme magor supla) jsem zjistila, že neumím počítat, což mělo za následek, že jsem všechno muslela přepočítávat ještě jednou :D Chemča byla docela v pohodě, tak jako anglina, teda až na to, že neumím anglicky (ale to už je jiná kapitola)....Mno pokud jste se dostali až sem, tak blahopřeju a jdeme na dnešní příběh :) Přeju vám všem dobrou noc, a (trochu opožděně) krásný zbytek dne dětí...Papa :*
"Tady není," oznámila Yoshika Kakashimu.
"Tady taky ne," řekla znovu, když otevřela další dveře. Prohledávali podzemí, místnost po místnosti, protože nevěděli, v jaké je Sasuke. Jak Yoshika postupně zjišťovala, podzemí bylo jedno velké bludiště asi o třech pater. I když byly čtyři skupinky, stejně to ohlo zabrat několik hodin. Navíc tu byla možnost vyrušení Orochimara a to by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát.
"Yoshiko, postupuj trochu opatrněji. Přecejen v některé místnosti by mohl být i Orochimaru," upozornil ji Kakashi.
"Kakashi-sempai," zastavila se Yoshika a otočila se na něj, v obličeji měla odhodlaný výraz. "Vím, že Sasuke byl váš student, ale jaký máte vlastně k němu vztah?"
"Proč se na tohle ptáš zrovna teď?" povytáhl obočí. Teda alespoň to, které nebylo schované pod čelenkou.
"Protože jindy na to nejspíš nebudu mít příležitost. A chci vědět...Naruto ho bere jako bratra, byl to jeho rival, kterého vždy chtěl překonat. Sakura ho má ráda, i když to nahlas neřekne, vidím to na ní. Ale vy jste jako neproniknutelná stěna, pokud je zmínka o Sasukem."
"Ach jo. Mohl jsem čekat, že se na to dřív nebo později zeptáš," povzdechl si. "Sasuke byl můj žák. Od začátku byl vyjímečný. Tenkrát se Naruto stále dostával jen do problémů a Sasuke ho z nich dostával a s dost uštěpačnýma poznámkama, což Naruto vytáčelo. A ani se mu nedivím. Tak trochu jsem v něm našelsám sebe v jejich věku. Byl mi tenkrát dost podobný."
"Podobný? Vy by jste na jeho místě taky utekl?"
"Tohle nejde jen tak posoudit do té doby, než se ti to stane. Ale hádám, že bych to nejspíš udělal. I když bych asi u toho rozhodně nenapadl své přátele," svěsil hlavu, jakoby si vzpomněl na něco ne moc šťastného.
"Omlouvám se," špitla Yoshika.
"Za co? Za tu otázku?" vzhlédl překvapeně Kakashi.
"Za vyvolané vzpomínky," pokrčila rameny a vydala se k dalším dveřím.
Najednou se ale ozvala obrovská rána, jakoby někde něco vybuchlo, a země se otřásla. Jakmile Yoshika zase chytila ztracenou rovnováhu, rozeběhla se směrem, odkud výbuch pocházel. Za chvíli před sebou uviděla malé světýlko, které naznačovalo, že tam někde dlouhá chodba končí.
"Sasuke-kun," zašeptala Sakura, když si všimla obrysu postavy stojící na kraji útesu, kterého stáli na jeho dnu.
"Dlouho jsme se neviděli, Naruto, Sakuro," řekl trochu cynickým hlasem.
"Sasuke, ty-" nedokončil větu Naruto. "Proč jsi mě tenkrát nezabil?! To je to tvoje zpřetrhání pout, Sasuke?!" rozčílil se najednou Naruto, kterého tyhle otázky tížily už víc jak dva a půl roku.
"Já je zpřetrhal. Nechal jsem tě naživu jen tak z rozmaru," pokrčil Sasuke rameny. "Nechtěl jsem získat sílu podle jeho způsobu."
"Co tím myslíš?" nechápal Naruto.
Najednou k nim přiběhla Yoshika s Kakashim, Nicol a Konohamarem, kteří se k nim cestou dlouhou chodbou připojili.
"Kakashi-sensei? Vás jsem tu nečekal."
"Taky tě rád vidím, Sasuke."
"A kdo jsou tyhle dvě? Další účastnice tohohle bláznovství?" podíval se na Yoshiku s Nicol.
"My se známe, Sasuke-kun," zamračila se Yoshika. "Byl nám rok, když nás odloučili kvůli incidentu před šestnácti lety."
"Vážně?"
"Mannaka Nicol, Yoshika," představila je Nicol, která ale měla taky dost vážný výraz.
"Mannaka? Něco málo jsem zaslechl. Ale vůbec nechápu, proč jste tady."
"Ze stejného důvodu, jako ostatní," sykla Yoshika.
"Naruto," řekl, ale najednou byl hned před Narutem a držel ho za rameno. "Když o tom tak přemýšlím, nebyl tvůj sen stát se Hokagem? Neměl by jsi trénovat, misto toho, aby jsi se za mnou honil?"
"Může se stát Hokagem člověk, který ani nedokázal zachránit svého přítele? Co myslíš, Sasuke?" zamračil se Naruto.
"V tom případě tě teď jen tak z rozmaru zabiju," řekl Sasuke a začal vytahovat katanu, kterou měl zapásanou za pasem. Měč se pomalu přibližoval k Narutovým zádům, ale Naruto se nehýbal. Když už katana nebezpečně mířila k Narutovi, Yoshika Sasukeho zachytila za ruku.
"Správný způsob, jak zastavit můj meč," promluvil klidně, jakoby se nic nestalo.
"Moc toho o tobě nevím, ale jestli zkusíš ještě jednou něco udělat Narutovi, tak to nepřežiješ," sykla Yoshika, protočila se kolem své osy a ve správné chvíli ho kopla do břicha tak, že odletěl několik metrů dozadu.
"Chceš mi vyhrožovat," pozvedl výsměšně obočí.
"Možná si mě už nepamatuješ, ale věř mi, já toho jsem schopná."
"Chmm. Vážně si myslíš, že ty by jsi mě dokázala zabít?"
"Zkus hádat, když proti mě by tvůj sharingan byl na nic," ušklíbla se.
"Myslíš si, že se spoléhám jen na sharingan?"
"A ne snad?" vložila se do rozhovoru Nicol.
"Zdá se, že přišel ten vhodný čas, kdy musím váš milý rozhovor ukončit," přerušil je Kakashi.
"Sasuke, vezmeme tě zpět do vesnice buď po dobrým, nebo po zlým," oznámil mu Yamato a už se připravoval použít svou mokutonovou techniku.
"Nenamáhejte se."
Ale najednou ho obtočili šlahouny dřeva kolem dokola, aby se nemohl hýbat. Sasuke však použil Chidori, které rozproudil celým svým tělem, aby dřevo popraskalo a on se osvobodil.
"Chmm. Zdá se mi to, nebo jsou tohle techniky Prvního?" povytáhl obočí Sasuke. Ale najednou se zarazil.
"Co to-" procedil mezi zuby. Jeho tělo jakoby celé zkoprnělo a on se nemohl hýbat. Když však otočil hlavu, všiml si Nicol, jak svýrala pečeť včely a soustředila chakru.
"To ty?"
"Nesnaž se to překonat, nepovede se ti to," upozornila jej, ale Sasuke stejně zatnul zuby a opřel se do toho vší silou. Najednou se kolem něj vzedmula obrovská tlaková vlna, která Nicol odhodila stranou.
Sasuke vyskočil opět na okraj propasti a začal tvořit nějaké pečetě. Ale zastavila jej něčí ruka.
"Tuhle techniku nepoužiješ, Sasuke," promluvil k němu Orochimaru.
"Pusť,"sykl na něj, aby osvobodil jeho paži, kterou svíral.
"Ale, ale. Pořád s Orochimarem-sama mluvíš tak neslušně, Sasuke-kun," usmál se Kabuto.
"Půjdeme, ne?" rozhodl Orochimaru a všechny tři těla začaly iet v plamenech vzniklého ohně, jakoby se rozplynuly.
KRÁSNEJ DÍL...ZASE PROSIM...POSPĚŠ DÁL