close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan 2: IX. - Never ever

6. června 2009 v 20:18 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan 2
Black milk...jojo, nevím, jestli se tomu dá říkat zrovna romantika, ale nějaký ten náznak tam je :P Sice je to dost pozdě, chtěla jsem o něco dřív, ale byla jsem venku. Jeden borec nám dokonce řekl: "Běž k Bohu, nebo kam chceš!" Tak to je upřímě křesťanské poslání do háje :D Mno jo, měli jsme z toho druhý Vánoce, páč tomu borcovi bylo kolem třiceti...mno nic, tak já vám přejí hezké počteníčko a hezký zbytek večera :)



"Jak to myslíš?" nechápal Kakashi.
"Když jste polikvidovali Akatsuki, rozhodl jsem se sledovat Orochimara a jeho nynější dění," řekl jim Itachi.
"A?" naznačima mu Yoshika, aby upřesnil, co Orochimaru chystá.
"Je mrtvý."
"Cože? Jak?" vytřeštil Naruto oči.
"Je to dílo Sasukeho. Tedy alespoň částečně je mrtvý. Zdá se, že Sasuke má stále ještě prokletou pečeť, takže nějaká jeho část ještě někde přebývá. Zřejmě přímo v něm. Problém je ten, že Sasuke se přidal k Madarovi a já nevím, co má Madara v plánu."
"Tak to zjistíme, ne?" pokrčila rameny Yoshika.
"Ale jak ho chceš najít?" zeptala se Sakura.
"Já už plán mám. Bohužel nemůžu jít sám," ozval se Itachi.
"Jaký plán?" zamračil se nedůvěřivě Kakashi.
"Použijete mě jako návnadu. Sasuke po mě jde. Vím, kde jsou, ale sám bych Madarovi plány nezjistil."
"Návnadu? Na to zapomeň!" sykla Yoshika.
"Stejně po mě půjde tak i tak. Takže takhle by jsme ho alespoň dostali tam, kam chceme."
"Fajn. Ale nejdříve to musíme ohlásit Tsunade-sama. Jdeme," zavelel Kakashi a všichni se vyhoupli na větve stromů.

"Takže tady ty bydlíš," zašklebila se Nicol, když vešli do Madarova úkrytu. Vchod byl v jeskyni, ale jinak zbytek útočiště byl pod zemí. Nebylo to moc velké, jen pár malých místností, ale rozhodně to vypadalo tak bezpečně ukryté, že by to možná nenašel ani Byakugan Hyuuga klanu. A i když v téhle místnosti, kam ji zavedl, byl jen malý stolek v koutě s hořící svíčkou, bylo to rozhodně lepší, než zůstat venku.
"Uveleb se tady. Od teď je tahle místnost tvoje. Jen doufám, že tu nebudeš provádět žádné neplechy," usmál se Madara
"Myslíš, že bych tě zradila?" ušklíbla se.
"Věřím, že ne. Stejně se odtud bez mého vědomí nedostaneš. Trošku jsem si to tu zabezpečil." Jakmile to dořekl, zaklapl za sebou dveře a nechal Nicol osamotě. Ta si sedla na zem, opřela se o studenou zeď a vytáhla z batohu nějakou tlustou, ale rozměrově malou knihu, na které bylo vyryto velkým písmem KRONIKA MANNAKA KLANU. Opatrně, protože některé listy už byly dosti staré, nalistovala stranu dvě stě dvanáct.. Strana pojednávala o založení Konohy před osmdesáti lety. Tady text končil a zbytek dopsán nebyl. Jakoby se minulost jejich klanu zastavila.
Vedle textu stálo však docela jiným písmem napsáno jedno jméno. Bylo to písmem jejího otce. To jméno změno Uchiha Madara. Nikdy však nevěděla, co to jméno znamená a proč ho tam otec připsal. Ale teď se jí zdálo, že se k důvodu blíží. Že se konečně dozví pravdu.
Najednou se ozvalo klepání na dveře a Nicol sebou leknutím trhla. Rychle schovala knížku zpět do batohu a vyzvala původce hluku dál. Dveře se potichu otevřeli a v nich stála známá postava. Do tváře jí neviděla kvůli stínu a šeru, které je všude obklopovalo, ale až moc dobře rozeznala jeho tmavou kšici na hlavě.
"Co ty tu děláš?" vyhrkla překvapeně. Návštěvník pomalu zavřel dveře a vystoupil ze stínu blíž k Nicol. Na jeho tváři zel úsměv, který byl částečně výsměšný a částěčně ale příjemný a nostalgický.
"Dozvěděl jsem se, že jsi tu, tak mě napadlo, že tě pozdravím," řekl potichu s trochou sarkasmu v hlase.
"Netušila jsem, že se přidáš k Madarovi."
"Mno když jsi pomohla povraždit většinu Akatsuki, nic moc jiného mi taky nezbívalo."
"Zasloužili si to," pokrčila rameny.
"Co takhle, že by jsme mluvili o něčem jiném?" usmál se a sedl si před ni. Byl tak blízko, že skoro cítila jeho teplý dech. Ale i přes to byla až nepřirozeně klidná. Nevěděla proč, normálně by si udržovala trochu odstup, ale tentokrát ho nechala být.
"A o čem chceš mluvit?"
"O nás," zašeptal a opatrně propletl své prsty s jejími. Nicol se nebránila. Vlastně ani nevěděla, jestli se má bránit, jestli je to v pořádku, či nikoliv. Ale vlastně jí to ani nevadilo.
"O nás? Žádné 'nás' neexistuje," ušklíbla se.
"Ale mohlo by," špitl a přiblížil se ještě víc. Na nic nečekal a začal ji okamžitě líbat. Jeho rty byly drsné a agresivní. Natlašil ji na zeď, takže neměla kam utéct, ani kam uhnout, protože Lenny ji pevně svíral hlavu a nevypadalo to, že by ji chtěl pustit. Nicol se však nebránila. Ale ani nespolupracovala. Jen tam tak seděla, jakoby jí to všechno bylo jedno. Jakoby tohle byla normální, každodenní věc. Po nějaké chvíli se od ní Lenny odtáhl, stoupl si a měl se k odchodu.
"To je všechno?" povytáhla Nicol tázavě obočí.
"Chtěl jsem tě jen pozdravit. Uvidíme se večer při poradě," usmál se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hadši Hadši | 6. června 2009 v 20:59 | Reagovat

tak tento díl se mi děsně moc líbí, hooodně je to teď zajímavý s Nicol a Lennym...fakt...se ti klaním Yoshiko

2 Kikyo Kikyo | 6. června 2009 v 21:18 | Reagovat

Úžasný..mno taky jak jinak lidi že? :-P se zeptám..kdy bude další díl?:D:D

3 Yoshika-chan Yoshika-chan | 6. června 2009 v 21:23 | Reagovat

ježíši, a to jsem myslela, že tento díl je slabota:-DDěkuju lidi, jinak další díl bude asi zítra, ale to se nedá takhle říct, protože vůbec nevím, jestli budu mít náladu na psaní...8-)

4 Kiki Kiki | 7. června 2009 v 11:38 | Reagovat

no jo zase úžasný jako vždy, tenhle díl mě taky hafec dostal-hlavně to ke konci  :-P  8-)

5 Lili_san Lili_san | 7. června 2009 v 16:52 | Reagovat

strašně krásná povídka 8-)

6 Miku Miku | 7. června 2009 v 19:49 | Reagovat

:-) hohoho  :-)  :-D tak ten konec je za mocz 8-) úplně brutal!pokračuj dál s Nicol a Lennym 8-O  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv