close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan XXII. - Závidím křídla ptákům

19. května 2009 v 16:23 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan
Opět a znovu Holki...Doufám, že se bude alespoň trochu líbit :)



"Jsi v pořádku?" sklonil se Naruto nad Sakurou, kterási právě hojila ránu na ruce.
"Jo, není to nic vážného. Zajímalo by mě, proč se tak narychlo stáhli," zamračila se Sakura. Právě bojovali se Sasorim a Deidarou a rozhodně to nebyl lehkej souboj.
"Něco není v pořádku," zamyslel se Shikamaru.
"Tady už není bezpečno, měli by jsme najít Kibu a přesunout se jinam," navrhla TenTen.
"Nemůžeme se na tohle všechno vykašlat!" nesouhlasil Naruto.
"Tak jsem to nemyslela. Jen by jsme se přesunuli někam jinam, aby nás tak snadno nenašli," uklidňovala ho TenTen.
"A já už vím kam," ozvalo se z lesa. Když se otočili za hlasem, spatřili kulhajícího Kibu, kterého podpíral Neji.

"Nebudeme tady čekat kdoví jak dlouho. Nehodlám se řídit vaší únavou," zavrčel Kisame, když se Yoshika dožádala přestávky kvůli tomu, aby si mohla unavená Nicol odpočinout.
"Sklapni!" otočila se na něj a pak si čupla naproti své sestře, která se vyčerpaně svalila na zem.
"Jsi v pořádku?" zeptala se ustaraně.
"Ten útěk byl vyčerpávající víc, než jsem čekala," zašklebila se.
"Podej mi ruce," přikázala jí Yoshika a natáhla před ní svoje paže.
"Cože?"
"Dělej!"
"Ne, Yoshiko. Ubere ti to sílu! Nemusíme být unavené obě."
"Nekecej a dělej!"
Nicol tedy poslušně položila své dlaně na její a Yoshika do ní pomalu pouštěla svoji chakru.
"Omlouvám se," zašeptala Nicol s pohledem upřeným do země a Yoshika na ni překvapeně pohlédla.
"Já...že jsem rozhodla za nás obě."
"Proč se omlouváš? Udělala bych to samé! Nepřemýšlela jsem o tom ani vteřinu, jen..." odmlčela se a Nicol k ní vzhlédla.
"Ale nic, zapomeň na to," usmála se Yoshika.
"Budou mi všichni chybět," zase se rozesmutněla Nicol. "Nechci jít proti Konoze!"
"Víš, že je to docela ironie? Ještě před několika týdny jsme se Listové chtěli pomstít a teď, když máme možnost, tak ji chceme chránit."
"Jo, docela jo," usmála se smutně Nicol. Yoshika pustila její ruce a podrbala Yuri za ušima.
"Mám nápad," ušklíbla se Yoshika a Nicol se na ni podívala. "Trošku si s nimi pohrajeme."
Pak se k ní nahnula a něco jí začala šeptat do ucha.
"Myslím, že by to stačilo," rozhodl Itachi a vyrušil tak sesterský rozhovor.
"Ty musíš taky zkazit všechnu srandu," povzdychla si Yoshika a mrkla na sestru.
"Tak jdeme," pobídl je Kisame a všichni čtyři vyskočili na stromy.
"Juhuu!" ozval se Yoshičin radostný výkřik a obě sestry se najednou dostaly před svoje průvodce. Snažily se na stromech co nejvíc blbnout a být co nejhlučnější. Skákaly z stromu na strom, ve vzduchu předváděly různé kousky, dokonce nenápadně používaly svůj Kekkei genkai. Nicol si jím pomáhala, aby se mohla vyšvihnout výš a dál, Yoshika se odrážela nenápadně nejen od stromů, ale i od stlačeného vzduchu a snažily se být co nejrychlejší. Itachi a Kisame jim už nestačili.
"Copak, neříkejte, že jste unavení?" oběvila se najednou za nimi Yoshika, spokojeně se ušklíbla a opět vyrazila za svou sestrou.
"Hej, mohli by jste laskavě přestat?!" zařval podrážděnej Kisame.
"Copak? Vždyť jsi sám řekl, že se nehodláš řídit naší únavou...a my zase tou tvou!" usmála se Nicol, kterou tohle očividně alespoň trochu rozveselilo. Připomnělo jí to časy, kdy byly se sestrou a Yukitoshim v lese a on z nich šílel. Přesně o tohle Yoshice šlo. Věděla, že to Nicol trochu přivede zase do rovnováhy a taky se jí líbil ten jejich rozzuřenej výraz. Teda alepsoň Kisamův, protože Itachi si z toho očividně nic moc nedělal.
"Stůjte!" zavolala na ně najednou Itachi. Jelikož celou tu dobu mlčel, Yoshice se to zdálo divné, a tak raději zastavila.
"Jsme tady," vysvětlil jim. Yoshika se rozhlédla po okolí. Les končil a pod nimi se oběvil útes, na jejímž dně tekla řeka široká řeka. Itachi i Kisame seskočili s útesu a stoupli si před obrovský kámen. Itachi soustředil svou chakru, kámen se zvedl a oběvil se průchod do nějaké jeskyně, kam vstoupili a sestry je následovaly.
"Jdete pozdě," vytkl jim něčí hlas.
"Omlouváme se, ale to spíše říkejte těmhle dvěma," ušklíbl se Kisame.
"Vítejte v sídle Akatsuki. Jsem rád, že jste přijali naši nabídku," promluvil na ně muž, jemuž patřil hlas a vystoupil ze stínu. Měl ostře oranžové vlasy a byl cený opiersingovaný.
"Moc navýběr jsme neměli," ušklíbla se Yoshika.
"Já jsem Pein a tohle je Konan," ukázal na modrovlasou ženu, která měla v ruce dva černé pláště.
"Tohle si prosím oblečte," podala jim pláště.
"A když odmítneme?" zeptala se Nicol.
"Ale no tak, snad by jste se nečertily," usmál se na ně Pein a Yoshika měla chuť mu za ten jeho přitroublej výraz rozbít úsměv.
"Zdá se, že to tady vedete," došlo Yoshice a Pein kývnul.
"V tom případě mám pro vás nemilou zprávu. Dva z vašich úžasných kolegů jsou tak trochu...jak bych to jen řekla...na kousky," zašklebila se a Nicol vyprskla smíchy.
"Ano, to už vím. Byl bych ale nerad, kdyby se to opakovalo."
"Pokud nás budete hodně štvát, oapkovat se to může," zamračila se Yoshika.
"Ale, ale, neměli by jste s ním takhle jednat. To, že jste silné kunoichi neznamená, že se vyrovnáte s Peinem," ozval se z rohu známý hlas. Nicol se zděšením zastavilo srdce. Nemohla popadnout dech a do očí se jí dostaly slzy. 'Jen tohle ne!'
"Ty?!" vykřikla Yoshika, když osoba vyšla ze stínu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kykiu Kykiu | 19. května 2009 v 16:54 | Reagovat

Ježiškotééé strašně moc na kolenách tě prosím!pokračuj v psaní dalšího dílu eště dneska, je to bezva :-)

2 Sakurka Sakurka | 19. května 2009 v 19:57 | Reagovat

Šupky pokračováníííííííííííí!!!!!!!!!!§ :-D

3 Kiki Kiki | 19. května 2009 v 20:48 | Reagovat

haaaha Lenny opět nastupuje na scénku :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv