Opět krátký dílek, ale mám pro vás menší překvapení...Mno nic, skupina Holki se zase hlásí do služby :D Užijte si to :)
Uplynulo už několik dní a nic zvláštního se nedělo. K sídlu Hyuuga klanu se moc přiblížit nemohli, aby na sebe neupozornili, ale vlastně nezjistili nic nového ani o Irukovi, ani o Lennym. Nicol se už s Lennyho odchodem smířila a nijak už se o něm nemluvilo.
Yoshika zrovna seděla u potoka, máčela si v něm nohy a vystavovala svůj obličej nádherně zářícímu slunce. Najednou ji ale chytili něčí ruce a ona zůstala sedět v ne moc hluboké vodě.
"Promiň, já neodolal," zakřenil se Naruto ze břehu a podal jí pomocnou ruku. Yoshika ji s radostí přijmula, ale než se Naruto stačil vzpamatovat, stáhla ho s sebou do osvěžující vody.
To máš za to," smála se.
"Jen počkej!" ušklíbl se Naruto a natáhl se pro ni, ale Yoshika rychle vyskočila a začala mu proti proudu utíkat. Naruto ji ale za chvíli dohonil, chytil kolem pasu a políbil na krk.
"Ty něco uvidíš," slíbil jí.
"Pokud vím, byl jsi to ty, který mě jako první hodil do vody," zasmála se Yoshika, ale Naruto ji vzal do náruče.
"Co to děláš?"
Ale Naruto jí neodpověděl, jen rychle utíkal nazpátek, minul břeh, u kterého měla Yoshika věci, a pokračoval pořád dál. Po chvíli doběhl až k malému jezírku, kam se potok vléval, a odhodil svou zátěž co nejdál do něj. Ta s překvapeným křikem žuchla do vody. Když se vynořila zase na hladinu, chtěla Narutovi hezky něco od plic říct, ale on skočil šipku za ní.
"Uzumaki Naruto, ty jsi naprostý blázen," smála se Yoshika a Naruto si ji k sobě přitáhl a obejmul.
"A to ti vadí?"
"Právě do tohohle blázýnka jsem se zamilovala," usmála se a políbila ho na mokré rty. Pak se oddálila a zadívala se mu do krásných modrých očí. Uličnicky se usmála, chytila ho za hlavu a použila vší sílu, aby ho potopila. Ten ji však stáhl s sebou. Yoshika se jak dlouho snažila vyprostit z jeho pevného sevření, ale nakonec se jí to podařilo a trochu se vzdálila. Jenže Naruto se nedal a hned se vydal co největší rychlostí za ní. Yoshika mu ale úspěšně utíkala a Naruto ji ne a ne chytit. Yoshice po chvíli došel vzduch a tak se vynořila nad hladinu, aby se nadechla.
"Fajn, uznávám, že ve vodě jsi rychlejší," rezignoval Naruto, když doplaval k ní.
"A ty jsi snad o tom někdy pochyboval?" zvedla se smíchem obočí a zase se ponořila. Dlouho neměla šanci se takhle ve vodě vyblbnout, takže dělala různé kotrmelce, válela sudy , prostě byla šťastná. Naruto ji se zájmem pozoroval a až se dostatečně vyblbla, chytil ji kolem pasu a společně se zase vynořili.
"Měli by jsme se vrátit, začíná se stmívat," řekla Yoshika. Ani jednomu z nich to nepřipadalo, že by tady byli tak dlouho. Naruto kývl, doplavali na kraj jezírka a přebrodili se potokem zpátky k místu, kam si Yoshika odpožila věci, jako by tohle předem předvídala.
Naruto jí chtěl podat béžové pouzdro na zbraně, ale najednou se vysypalo.
"Promiň, nechtěl jsem, " zatvářil se omluvně, což Yoshiku zase rozesmálo. Oba sesbírali spadené věci, když si najednou Naruto všiml nějaké fotky na zemi. Okamžitě na ní rozeznal Yoshiku a Nicol, ale na fotce jim mohlo být tak devět.
"Co je to?" zeptal se pobaveně, když si prohlížel Yoshičin roztomilý obličejík.
"Ale nic," pokrčila rameny a chtěla mu fotku sebrat, ale Naruto se jen tak nedal, rychle si stoupnul a utíkal zpátky k tábořišti. Yoshika čapla pouzdro a začala ho honit, ale Narutovi se podařilo úsěšně doběhnout až do tábora.
"Kibo, rychle!" vrazil fotku Kibovi, který to ihned pochopil, dívky na ní si prohlédl a předal ji Leemu.
"Lee, vrať mi to!" přikázala mu Yoshika, ale Lee ji neposlouchal a běžel dál. Nakonec zase skončila u Naruta a takhle pořád dokola. Holky se Shikamarem výjev pobaveně pozorovali.
"Vrátíme ti ji, až nám řekneš, kdy a kde to bylo focený a samozřejmě pokud jsou nějaký detaily," chytil ji Naruto zezadu kolem pasu a nechtěl ji pustit.
"Ty si koleduješ o to, že ti do zítřka nedám pusu," vyhrožovala a stále pozorovala její majetek, který tentokrát hnízdil v Kibové dlani.
"Tak co ty na to?" zeptal se Kiba se smíchem.
"Fajn, ale ten slib platí," ušklíbla se na Naruta a přešla ke Kibovi a vytrhla mu fotku z ruky.
"Je z Nicoliných osmých narozenin při pikniku na kopci u vesnice. Žádný zvláštní příběh se k ní neváže, možná jen to, že to bylo roční výročí, kdy nás rodiče začali učit," pokrčila rameny a šla si sednout k holkám, aby se navečeřela.
"Neřekla jsi jim všechno," prohodila jen tak Nicol, když šly společně k jejich doupěti.
"Měla jsem?"
"Spíše proč, ne?"
"Nevím, neměla jsem chuť se vyzpovídávat. Navíc už je to sedm let," pokrčila rameny a zastavila se, protože už došly ke stromu, na kterém byla síť upevněna. "Tak já zase jdu."
"Kam?" pozvedla Nicol tázavě obočí. Vlastně ani nevím. Mám prostě chuť se projít. Přecejen je krásně," usmála se Yoshika a vydala se zpátky směrem k už uhaslému ohništi. Nicol nevěřícně kroutila hlavou. Yoshika jí neřekla jeden podstatný důvod, proč odešla: na Nicol tu už čekal Kiba.




ten Naruto je na tý fotce úplně k sežrání!!!