Kratší dílek, ale dneska napíšu ještě jeden, takže to snad tolik nevadí :) Tentokrát je název ze Zlatovlásky :*
"Cože?!" vyhrkla Nicol, když holky všem oznámili Lennův útěk. Sakura jí předala teď už pomačkaný papír, na kterém se rýsovaly slova, která jí před chvílí Yoshika přetlumočila.
"A není možné, že ho taky unesli?" zeptala se opatrně TenTen.
"Šly jsme hned za ním, určitě by jsme něco slyšeny," zakroutila Yoshika hlavou. Nicol se stále soustředila na kus papíru a nemohla uvěřit svým očím. Jako by tam někde ještě mohla vyčíst nějakou odpověď. Kiba ji ochranitelsky vzal polem ramen a přitiskl k sobě. Věděl moc dobře, že i když Lennyho moc neznali, pro Nicol znamenal hodně. Nejen to, že si s Nicol docela dobře rozumněli, ale i pro to, že byl vlastně její úplně první student a to pro ni hodně znamenalo.
"Měli by jsme se po něm podívat," navrhl Lee.
"Ne," špitla najednou Nicol a podívala se na všechny rozhodným pohledem. Tento výraz Yoshiku dost překvapil, nečekala to. "Měli by jsme se soustředit hlavně na misi a Iruku. Lenny se prostě rozhodl odejít. Jak přišel, tak odešel, to není nic, nad čím by jsme si měli zalamovat hlavu."
"Ale-"chtěl říct Naruto, ale Yoshika ho zastavila.
"Už nám dochází voda. Skočím pro ni," řekla po chvíli mlčení Yoshika a vybídla Naruta, aby šel s ní.
"Pro jsi mě zastavila?" zeptal se nechápavě, když u potoka nabírali do láhví vodu.
"Protože se tak rozhodla Nicol a nebyl důvod, aby jsme jednali jinak," pokrčila rameny Yoshika a zašroubovala poslední láhev.
"Nebyl důvod? Jak to myslíš? Tohle se snad týká nás všech, ne?"
"Ty sis nevšiml toho jeho výrazu, když uviděl Nicol s Kibou? Nicol asi došlo, že pokud nechce Lennyho ještě víc trápit, měla by ho nechat jít."
"Trápit?" nechápal stále Naruto a Yoshika se pobaveně zachichotala.
"Ty hlupáčku. Lenny se do Nicol zamiloval!" vysvětlila mu, chytla jej za ruku a společně odešli zpátky do tábora.
Nicol byla schoulená v Kibově klíně a stále se dívala do prázdna. Seděli na houpací síti v naprosté tichosti a Kiba se neopovážil Nicol nějak vytrhnout z jejich myšlenek. Najednou se však u nich oběvila Yoshika a naznačila Kibovi pohledem, že by ráda se svou mladší sestřičkou mluvila o samotě. Kiba proto opatrně vstal, políbil Nicol na čelo a slezl dolů. Yoshika počkala, až bude z doslechu a pak se obrátila k Nicol, která si rukama držela kolena těsně u těla.
"Nicol?" ozvala se opatrně a ta jen zvedla hlavu.
"Nemůžeš za to."
"Vážně ne? Utekl jen kvůli mě!"
"Jo máš pravdu," pokrčila Yoshika rameny. Nicol překvapeně vzhlédla, protože tuhle reakci nečekala.
"Ano, utekl proto, protože jsi mu ublížila. Ale pokud bys to neudělala, ublížila bys tím mnohem víc lidem a navíc ještě sobě."
Nicolna ni stále jen tupě zírala a nevěděla, co říct. Yoshika jí stuskla ruku a pokračovala:
"Stejně by jsi s ním nechodila a on by to dřív nebo později pochopil. A neutekl by, kdyby měl jen tenhle důvod. Na to byl dost silný," usmála se na ni a všimla si, jak se Nicol po tvářích kutálejí slzy. Opatrně si ji k sobě přitáhla a obejmula ji.
"Yoshiko, já zklamala," zašeptala. "Já...já...nedokázala jsem ho uchránit," vyhrkla mei vzlyky.
"To není pravda. Prostě se rozhodl sám, nemohla jsi nic dělat."
"To je právě to. Ani jako jeho sensei jsem nemohla nic dělat. Mohla jsem se jen dívat, jak trpí."
"On se z toho vzpamatuje. Měla by jsi být spíše šťastná."
"Za co?" překvapeně na ni Nicol pohlédla.
"Máš skvělýho kluka, který by za tebe i zemřel, plno nových přátel k nezaplacení, lenošnýho bratránka a hlavně skvělou ségru," ušklíbla se Yoshika a obě se začaly smát.
"Ty máš lepší!" nesouhlasila Nicol a obě se tam začali se smíchem pošťuchovat a hádat se o lepšího sourozence.
"Hej!" ozvalo se ze spoda a tak se obě zklidnili a podívali se, kdo je to ruší.
"Nevím jak vy, ale my jdeme obědvat," houkl na ně Shikamaru a obě ihned slezli dolů.



