Lucka Vondráčková...Užijte si to :)
Yoshika ucítila na své tváři první palčivé ranní paprsky. Pomalu otevřela oči a začala si zvykat na nepříjemné oslepující světlo ranního slunce. Ležela schoulená na Narutově hrudníku a on ji rukou objímal, jakoby mu měla někam utéct. Yoshika opatrně zvedla hlavu a zadívala se na něj. Byl tak roztomilý, když spal. Při pohledu na něj se pro sebe usmála a zase si položila hlavu. Jeho pomalé a tiché oddechování ji uklidňovalo. Nehybně je poslouchala a nechala se unášet vzpomínkami na včerejší noc.
"Dobré ráno," ozval se za nějakou dobu Narutův poklidný hlas.
"Dobré ráno," odpověděla mu propletla své prsty s jeho.
"Jakpak ses vyspala?" zeptal se tím svým láskyplným hlasem. Yoshika zvedla hlavu a zadívala se mu do očí. Stále se v nich utápěla a nemohla se jich nabažit.
"Nádherně," zašeptala potichounku s úsměvem na rtech a políbila ho. Naruto obtočil kolem jejího pasu i druhou ruku a sevřel ji v nepropustném vězení. Yoshika mu prohrabovala krásné rozčepířené blonďaté vlasy a byla v sedmém nebi. Pak se odtáhla potichounku zašeptala:
"Chtěla bych, aby tenhle okamžik trval věčně." Naruto se usmál a pohladil ji na tváři. Díval se jí do očí a Yoshice se při tom jeho sladkém pohledu rozbušilo srdce.
"Miluju tě," ozval se Narutův tichý šepot a Yoshika se blaženě usmála. Stále se ještě utápěla v té nekonečné modři a nebyla schopná ze sebe vydat ani hlásku. Byla tak neskutečně šťastná, až trochu zapochybovala, jestli je to vůbec skutečnost. Byla. Ale na jak dlouho?
"Já tebe taky," zešeptala a zase jej políbila. Nechtěla na to myslet. Teď ne.
"Neměli by jsme je jít vzbudit?" zeptala se TenTen, když seděla se Sakurou na louce a chystala snídani. Lee se Shikamarem šli pro vodu.
"Je to divný, že se ještě neukázali. Půjdu pro ně," navrhla Sakura a vyběhla směrem k houpací síti. Vyšplhala se na ni, ale spatřila, že Nicol i Kiba byli už vzhůru, o něčem si povídali a jejich prsty byly propletené.
"A já myslela, že ještě spíte," ušklíbla se Sakura.
"To už je tolik?" podivila se Nicol a rychle se posadil. "Vůbec jsem si to neuvědomila. Hned jsme dole," ujistila ji a začala pošťuchovat Kibu, kterýmu se nechtělo vůbec vstávat.
"Kde je Yoshika?" zeptala se překvapeně Sakura.
"V noci se někam vypařila a od té doby už jsem ji neviděla," pokrčila Nicol rameny. Věděla moc dobře, že Yoshika je s Narutem a že je zbytečné si o ni dělat starosti.
Za chilku TenTen zahlédla, jak se Sakura se zamilovaným párem blíží.
"Nemáte tušení, kde by ti dva mohli být?" povzdech si Shikamaru, který se společně s Leem zrovna vracel od potoka.
"Můžou být kdekoliv," pokrčila Nicol rameny a sedla si vedle Kiby na vlhkou trávu.
Yoshika si obličej potříštila osvěžující vodou. Seděla u potoka a přemýšlela. Ona do Konohy nepatří, jednou bude muset odejít a pak tohle loučení bude nejhorší.
Zadívala se na svůj odraz ve vodě, který se rozplíval ve vlnách a smutně si povzdechla. I když na to nechtěla myslet, její myšlenky se stále tím směrem ubírali i proti její vůli.
Najednou ji však Naruto zezadu obejmul.
"Děje se něco?" zeptal se. Yoshika zakroutila hlavou a zadívala se mu do očí.
"Jsem šťastná, že tu s tebou můžu být," usmála se a opřela si hlavu o jeho hrudník.
"Měco pro tebe mám," řekl Naruto a začal něco hledat ve svém pouzdře na zbraně. Yoshika překvapeně vzhlédla a zaujatě ho pozorovala. Nakonec Naruto vytáhl růžovou mušličku, která částečně připomínala tvarem srdce, ke které byl připevněný kousek černého provázku.
"Našel jsem ji včera v tom jezírku," usmál se a přivázal jí ji na krk. Yoshika si dárek se zaujetím prohlížela a pak se usmála.
"Je nádherná, děkuju," zašeptala a políbila ho. "Měli by jsme se vrátit, aby o nás neměli starost," zašeptala, když se odtáhla a společně se tedy vydali zpátky do tábora.
"A hele, tady jsou," usmála se Sakura, když si všimli Yoshiky a Naruta, jak spolu ruku v ruce jdou přímo k nim.
"Dobré ráno," usmála se Yoshika a sedla si mezi Shikamara a Nicol s Kibou. Samozřejmě se vedle ní ihned posadil Naruto.
"Pokud se to dneska nijak nepohne, půjdu k Hyuuga klanu sama a něco si zjistím rovnou od zdroje!" zavrčela Sakura.
"To je fakt, už se to táhne týden a stále nic," souhlasil Kiba.
"Tohle neříkejte dlouho, nebo se opravdu něco stane," upozornila je Nicol.
"Lepší, než tady jen tak nečinně sedět a nevědět co dál," pokrčila Sakura rameny.
"Yoshiko?" zamračila se Nicol, když se zadívala na svou starší sestru. Ta měla soustředěný pohled a zatínala ruce v pěsti.
"Tohle není obyčejná chakra. Takhle zlověstná..." špitla Yoshika a všichni na ni ihned upřeli své pohledy.
"Nepřítel?" zeptala se Sakura.
"Tohle není obyčejný nepřítel. Takováhle chakra...to není normální!" zašeptala vyděšeně a stiskla Narutovi ruku.




A co se dělo u Nicol a Kibi?
jinak je to super honem pokráčko