close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan XIX. - Kousek lásky

17. května 2009 v 9:50 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan
Lucka Vondráčková...Užijte si to :)


Yoshika ucítila na své tváři první palčivé ranní paprsky. Pomalu otevřela oči a začala si zvykat na nepříjemné oslepující světlo ranního slunce. Ležela schoulená na Narutově hrudníku a on ji rukou objímal, jakoby mu měla někam utéct. Yoshika opatrně zvedla hlavu a zadívala se na něj. Byl tak roztomilý, když spal. Při pohledu na něj se pro sebe usmála a zase si položila hlavu. Jeho pomalé a tiché oddechování ji uklidňovalo. Nehybně je poslouchala a nechala se unášet vzpomínkami na včerejší noc.
"Dobré ráno," ozval se za nějakou dobu Narutův poklidný hlas.
"Dobré ráno," odpověděla mu propletla své prsty s jeho.
"Jakpak ses vyspala?" zeptal se tím svým láskyplným hlasem. Yoshika zvedla hlavu a zadívala se mu do očí. Stále se v nich utápěla a nemohla se jich nabažit.
"Nádherně," zašeptala potichounku s úsměvem na rtech a políbila ho. Naruto obtočil kolem jejího pasu i druhou ruku a sevřel ji v nepropustném vězení. Yoshika mu prohrabovala krásné rozčepířené blonďaté vlasy a byla v sedmém nebi. Pak se odtáhla potichounku zašeptala:
"Chtěla bych, aby tenhle okamžik trval věčně." Naruto se usmál a pohladil ji na tváři. Díval se jí do očí a Yoshice se při tom jeho sladkém pohledu rozbušilo srdce.
"Miluju tě," ozval se Narutův tichý šepot a Yoshika se blaženě usmála. Stále se ještě utápěla v té nekonečné modři a nebyla schopná ze sebe vydat ani hlásku. Byla tak neskutečně šťastná, až trochu zapochybovala, jestli je to vůbec skutečnost. Byla. Ale na jak dlouho?
"Já tebe taky," zešeptala a zase jej políbila. Nechtěla na to myslet. Teď ne.

"Neměli by jsme je jít vzbudit?" zeptala se TenTen, když seděla se Sakurou na louce a chystala snídani. Lee se Shikamarem šli pro vodu.
"Je to divný, že se ještě neukázali. Půjdu pro ně," navrhla Sakura a vyběhla směrem k houpací síti. Vyšplhala se na ni, ale spatřila, že Nicol i Kiba byli už vzhůru, o něčem si povídali a jejich prsty byly propletené.
"A já myslela, že ještě spíte," ušklíbla se Sakura.
"To už je tolik?" podivila se Nicol a rychle se posadil. "Vůbec jsem si to neuvědomila. Hned jsme dole," ujistila ji a začala pošťuchovat Kibu, kterýmu se nechtělo vůbec vstávat.
"Kde je Yoshika?" zeptala se překvapeně Sakura.
"V noci se někam vypařila a od té doby už jsem ji neviděla," pokrčila Nicol rameny. Věděla moc dobře, že Yoshika je s Narutem a že je zbytečné si o ni dělat starosti.
Za chilku TenTen zahlédla, jak se Sakura se zamilovaným párem blíží.
"Nemáte tušení, kde by ti dva mohli být?" povzdech si Shikamaru, který se společně s Leem zrovna vracel od potoka.
"Můžou být kdekoliv," pokrčila Nicol rameny a sedla si vedle Kiby na vlhkou trávu.

Yoshika si obličej potříštila osvěžující vodou. Seděla u potoka a přemýšlela. Ona do Konohy nepatří, jednou bude muset odejít a pak tohle loučení bude nejhorší.
Zadívala se na svůj odraz ve vodě, který se rozplíval ve vlnách a smutně si povzdechla. I když na to nechtěla myslet, její myšlenky se stále tím směrem ubírali i proti její vůli.
Najednou ji však Naruto zezadu obejmul.
"Děje se něco?" zeptal se. Yoshika zakroutila hlavou a zadívala se mu do očí.
"Jsem šťastná, že tu s tebou můžu být," usmála se a opřela si hlavu o jeho hrudník.
"Měco pro tebe mám," řekl Naruto a začal něco hledat ve svém pouzdře na zbraně. Yoshika překvapeně vzhlédla a zaujatě ho pozorovala. Nakonec Naruto vytáhl růžovou mušličku, která částečně připomínala tvarem srdce, ke které byl připevněný kousek černého provázku.
"Našel jsem ji včera v tom jezírku," usmál se a přivázal jí ji na krk. Yoshika si dárek se zaujetím prohlížela a pak se usmála.
"Je nádherná, děkuju," zašeptala a políbila ho. "Měli by jsme se vrátit, aby o nás neměli starost," zašeptala, když se odtáhla a společně se tedy vydali zpátky do tábora.
"A hele, tady jsou," usmála se Sakura, když si všimli Yoshiky a Naruta, jak spolu ruku v ruce jdou přímo k nim.
"Dobré ráno," usmála se Yoshika a sedla si mezi Shikamara a Nicol s Kibou. Samozřejmě se vedle ní ihned posadil Naruto.
"Pokud se to dneska nijak nepohne, půjdu k Hyuuga klanu sama a něco si zjistím rovnou od zdroje!" zavrčela Sakura.
"To je fakt, už se to táhne týden a stále nic," souhlasil Kiba.
"Tohle neříkejte dlouho, nebo se opravdu něco stane," upozornila je Nicol.
"Lepší, než tady jen tak nečinně sedět a nevědět co dál," pokrčila Sakura rameny.
"Yoshiko?" zamračila se Nicol, když se zadívala na svou starší sestru. Ta měla soustředěný pohled a zatínala ruce v pěsti.
"Tohle není obyčejná chakra. Takhle zlověstná..." špitla Yoshika a všichni na ni ihned upřeli své pohledy.
"Nepřítel?" zeptala se Sakura.
"Tohle není obyčejný nepřítel. Takováhle chakra...to není normální!" zašeptala vyděšeně a stiskla Narutovi ruku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakurka Sakurka | 17. května 2009 v 11:04 | Reagovat

A co se dělo u Nicol a Kibi? 8-O jinak je to super honem pokráčko :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv