Děkuji Kikyu, která mě upozornila na skutečnost, že Kiba s Nicol a Yoshika se Sakurou by se asi společně ve stanech pozabíjeli, tkaže jsem se snažila alespoň trochu chybu zmírnit (dobře, není to nic moc, ale alespoň něco :P)...
Jinak vám oznamuji, že vaše milovaná "spisovatelka" se už naprosto zbláznila xD Ale to už jste určitě poznali z názvu....Ale nebojte, už si pomalu balím kufry do Bohunic....:D
Další den se stalo něco neočekávaného, co všech devět účastníků mise vyděsilo...Iruka zmizel...
Nikdo jej od předešlého večera neviděl. Se Shikamarem si rozdělil okolí stanů na dva úseky: Iruka měl nastarost sever a Shikamaru jih.
"Měli by jsme ho jít hledat a ne tady jen tak zůstat trčet!" rozčiloval se Naruto.
"Naruto klid," snažil se ho uklidnit Shikamaru.
"Podle mě by jsme měli pokračovat v misii," prohlásila Yoshika.
"Cože? Iruku-senseie někdo unesl a my máme pokračovat v misi?!"
"Podle mě má Yoshika protentokrát pravdu," přidala se Sakura.
"Sakura-chan!"
"Co teď zmůžeme? Ani nevíme, kde je. A i kdyby jsme ho našli, asi by jsme nepřítele nedokázali porazit, pokud to nezvládl ani Iruka a zvládli ho unést v naprosté tichosti. Neříkám, že se za ním nevydáme, ale zatím by jsme měli pokračovat podle původního plánu. Alespoň do té doby, než se Akamaru zotaví," vysvětlila Sakura a dala mu přátelsky ruku na rameno.
"Tak fajn, je rozhodnuto! Jde se za Hyuuga klanem!" rozhodl Shikamaru.
"Od kdy ty si tady hraješ na vůdce?" zeptala se pobaveně Nicol.
"Raději jdeme," rezignoval Naruto, který se o tom nechtěl bavit. Všichni vyrazili a běželi bez přestávky. Kdyby se totiž zastavili, naruto by se asi zbláznil. Akamaru sice musel běhat jen po třech, ale zvládal to naprosto ukázkově a Kiba měl o něj zbytečný strach. K večeru konečně Shikamaru zastavil. Mezi větvemi stromů byla vidět malá světla.
"Támhle je nynější sídlo Hyuuga klanu. Usídlili se tady a založili menší osadu. Bude nejlepší, když zůstaneme tady, aby si nás nevšimli," řekl Shikamaru a seskákal po větvých na zem.
"Měli by jsme si udělat něco k jídlu," navrhla Sakura, která sama už dostala pořádný hlad. Proto někteří šli něco najít kousek dál do lesa, jen sestry s Kibou, Narutem a Sakurou tam zůstali, aby postavili stany a přichystali ohniště. Když všechno společně dokončili, sestry se začali na něčem domlouvat.
"Co to tam kujete?" zeptal se zvědavě Kiba.
"Ale nic," mála rukou Nicol a Yoshika pomocí svého větru pokácela jeden strom. Pak ho rozřezali na malé kousíčky - s jejich Kekkei genkai to netrvalo moc dlouho - a připevnili k sobě na střídačku tak, že vznikla taková pevnější síť. Tu pak připevnili dokola kolem stromu, tak, že zvnikla taková větší, ale pohodlná houpací síť.
"Co to má být?" zeptal se Naruto překvapeně, když byli s prací hotovy.
"Naše místo," odpověděla spokojeně Yoshika.
"Cože?" nechápala stále Sakura.
"Na tomhle jsme spávali ve Stínové vesnici když bylo hezky. Je to pohodlnější jak kdejaká postel. Trvá to vyrobit jen chvíli, takže se to vyplatí. A podle toho, co říkala Hokage-sama, tak tady zůstanem hodně dlouho," vysvětlila Nicol.
"Navíc můžeme držet hlídku my a vy se můžete klidně propat, protože jsem vytvořila techniku, která mě probudí vždycky, když se tady něco pohne," ušklíbla se Yoshika.
Za chvíli se vrátili ostatní i s jídlem a všichni se konečně usadili kolem ohniště k večeři.
"Jsi v pořádku, Naruto?" zeptala se Sakura, když si všimla, že Naruto stále hledí do ohně a jídla se skoro ani nedotkl. Ten leknutím trhl hlavou, přikývl a pustil se do jídla. Yoshika se nedivila. Nikomu tady nebylo do smíchu, ani jí, i když Iruku vlastně ani neznala. A navíc věděla, že Iruka byl Narutův učitel na akademii, takže si jsou asi dost blízcí.
'Chudák Naruto. Kdybych tak pro něj mohla něco udělat,' povzdechla si v duchu a zakousla se do chleba, opečeného na ohni.
"To vážně chcete spát venku?" zeptal se Kiba, když Yoshika dávala na stromy kolem jejich tábořiště pečetě.
"Je to lepší, než se se porvat ve stanu s váma," ušklíbla se, když si vzpomněla na minulou noc.
"To je asi fakt."
"Navíc, nám to nevadí, jsme zvyklí a navic, podle mě je mnohem lepší spát pod širákem."
"Jak vlastně funguje ta tvá technika?" zeptal se a pohodil bradou k pečeti, kterou Yoshika zrovna přilepila na strom.
"Jakmile se někdo, kdo ovládá chakru, dostane do středu těchto pečetí, probudím se a vítr mi ukáže cestu k němu."
"Nezdá se mi to moc spolehlivý," pochyboval Kiba.
"Je to možná ještě spolehlivější, než tvůj čich. nejenže ho ucítím i kdyby byl na druhé straně bariéry, ale ještě mě to probudí," vyvrátila jeho pochyby a přilepila poslední pečeť. Vrátili se zpátky k ohništi a oznámili všem, že je vše připraveno.




krásný