close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 




Když se Krutomluv zlobí
aneb
Články, které mají s autorských klubem společného pramálo

Živote spomal! Nestíhám!
aneb
Když se snažm dohonit štěstí

Když mi myšlenky samy skáčou do hlavy
aneb
Jak jsem na ulici potkala múzu

aneb
Když píšu bez nápadu

Svět (ne)omezených možností
aneb
Moje hlava je omezená až až

Člověk je tvor nerozumný
aneb
Když chci předat informace světu

aneb
Když Pablo Picasso bledne závistí a Leonardo Da Vinci se obrací v hrobě...
Jsem hrdá členka klubu šílenců...Komu nešibě s námi, tomu šibe proti nám...
>> Na chvíli se zastavte...A darujte pár chvil pro jedno hlasování... <<

Mannaka nee-chan VII. - Párty

7. května 2009 v 17:37 | Yoshika-chan |  Mannaka nee-chan
Mno jo...je to trochu zvláštní název, ale myslím, že pokud smysl názvu pochopíte, je to docela výstižný :D Písnička je opět od skupiny Holki, tak se hezky bavte :)


Sakura šla po ulici směrem k hlavní bráně, aby tam vyzvedla pro Tsunade hlášení o příchodu do vesnice.
"Sakura-neechan!" ozvalo se za ní a Sakura se zvědavě ohlédla. Okamžitě poznala, kdo to byl.
"Konohamaru?"
"Kam jdeš?" zeptal se, když k ní doběhl i s celou svou tříčlennou partou.
"K hlavní bráně. Jdu pro Tsunade-sama vyzvednout odpolední dopravní zprávu. Chcete jít se mnou?" Všichni tři přikývli a tak se vydali na cestu.
"Ta hloupá kočka fakt uměla utíkat!" začal Konohamaru.
"Taky jsme měli tuhle misi," smála se Sakura. "Je to trochu nostalgické."
"Když o tom přemýšlím, neslyšela jsi něco o Narutovi-niichan?" otočil se na ni Konohamaru.
"Ne, vůbec nic."
"Aha," povzdechl si.
"Ale už je čas, kdy by se měl vrátit" usmála se.
"Dobré odpoledne, Izumo-san, Kotetsu-san!" popřála Sakura stáři u brány, když tam konečně drazili.
"Jsou zpátky!" začal jeden z nich a Sakura nasadila překvapený výraz.
"Jdi se rozhlédnout po vesnici."
"Najdeš něco zajímavého," doplňovali se.
"Něco zajímavého?" divil se Konohamaru.
"Mohlo by to být...?" došlo Sakuře a rozeběhla se zpátky do centra vesnice.
"Je to pravda...?" řekla si pro sebe Sakura, když uviděla známou osobu stát na sloupu.
"Je!" potvrdil jí to Konohamaru s úsměvem.
"Naruto?" zavolala na svého starého kamaráda. "Naruto, jsi to ty?" Naruto se podíval dolů za hlasem. "Kdy ses vrátil, Naruto?"
"Právě teď," odpověděl jí a seskočil dolů. "Už je to dlouhá doba, Sakuro-chan," zasmál se.
"Ty jsi vyšší než já, jo?" divila se Sakura, když si ho blíž prohlédla.
"Máš pravdu."
'Zdá se, že jsi pěkně zesílil za tu dobu, co jsem tě neviděla,' řekla si pro sebe. Pak se začervenala a zeptala se:
"Co myslíš? Vypadám víc žensky?"
"Je to dobrý, vůbec jsi se nezměnila!" usmál se Naruto a zpečetil to nataženým palcem nahoru.
Sakura se naštvala a chudák Naruto vůbec netušil proč.
Najednou se odněkud ozval výprsk smíchu.
"Nicol, myslím, že v téhle vesnici je veselo," smála se Yoshika, která společně se svou sestrou seděla nad nimi na zdi.
"A vy jste kdo?" zeptal se Naruto.
"Co vy dvě tady děláte?"v zeptala se nabroušeně Sakura.
"Řekli jsme si, že se porozhlédneme po vesnici, a najednou narazíme na vás," pokrčila rameny Nicol.
"Sakuro-chan, ty je znáš?" zeptal se překvapeně Naruto.
"Ani ne. Jsou to nějací nováčci ze Stínové vesnice," sykla Sakura.
"Tss. Slyšela jsi to Nicol? Prej nováčci," zasmála se Yoshika, ale pak hned zvážněla.
"My nejsme žádní nováčci, holka," zamračila se Yoshika, která najednou byla za Sakurou a podpírala se o ní.
"Jak se...?" zalapala po dechu Sakura.
"Kdo sakra jsi?" ozval se zezadu výkřik. Když se otočili, spatřili nějakého kluka s hodně tlustým obočím a vlasy ostříhanými podle hrnce, jak se k nim rychle blíží. V poslední chvíli vyskočil a pravou nohou mířil na Yoshiku, že ji sejme. Ta však rychle uhnula a on minul.
"Lee!" oddechla si překvapeně Sakura.
"Naruto-kun? Rád tě zase vidím!" vykřikl na celou ulici Lee a Naruto jen něco zabrblal, že taky. Lee se však otočil zpátky na Yoshiku.
"Na něco jsem se tě ptal!"
"Jen dvě bezvýznamné poutnice, které se zastavili ve vaší vesnici," seskočila Nicol ze zdi a postavila se vedle své sestry.
"Ty nádherná blondýnko, nechceš se se mnou těšit ze síly mládí?!" zeptal se nadšeně Lee, jakmile spatřil Nicol. Ta jen nahodila vyděšenej pohled.
"Myslím že ne, tlustoobočnatče!" vmíchala se do toho Yoshika, která si najednou připadala odstrčená.
"Tak takhle s Leem-san nemluv!" zařvala na ni Sakura.
"Zmlkni, tebe se nikdo na nic neptal!" zamračila se na ni Yoshika.
"Tohle odvoláš!" naštval se Lee a chtěl ji kopnout, ale Yoshika to vyblokovala svou pravou nohou.
"Moc pomalý, chlapče," usmála se Yoshika. Lee se vyhoupnul do vzduchu a jednou nataženou nohou na ni mířil ze zhora. Yoshika to však vyblokovala rukama zkříženýma nad hlavou, ale úder byl tak silný, až couvla. Lee se postavil na ruce a druhou nohou ji kupnul do břicha. Tohle už nestačila zablokovat a tak letěla několik metrů dozadu.
"Yoshiko!" zařvala vyděšeně Nicol a rozeběhla se k ní.
"Nic mi není," ubezpečila ji Yoshika.
"Jsi rychlá, když jsi dokázala vyblokovat dva Leeovy útoky," řekla jedna hnědovlasá holka, která stála u Sakury a která zřejmě přišla s Leem.
"Ale ale, co to tu vyvádíte? Děláte moc velkej rozruch," ozvalo se za sestrama. Když se otočily, zjistily, že je to Shikamaru.
"Rád tě vidím, Naruto," otočil se na Naruta a ten kývl.
"Yoshiko, jsi celá?" zeptal se Shikamaru a pomohl jí vstát.
"Ty je znáš?" zamračil se Naruto.
"Seznámil jsem se s nimi na jedné misi," pokrčil rameny.
"Takže už jste se seznámily s mými bývalými spolužáky z akademie. Jste dost rychlý," poznamenal.
"Takže tohle jsou tvý spolužáci? Pche, asi jsi musel být ve třídě nejlepší, co?" ušklíbla se Yoshika.
"To sotva. Je moc otravné a únavné si hrát na machra. Na to jsme měli někoho jinýho," obrátil
hlavu směrem k obloze.
"Měli?" zvedla obočí Nicol.
"To je dlouhej příběh," vzdychl Shikamaru, když uviděl Sakuřin naštvaný výraz.
"Naruto, myslím, že by jsme měli jít za Tsunade," vložil se do toho Jiraiya, který celou tu dobu stál opřený o zeď a celou situaci se zaujetím pozoroval.
"Jasně. Uvidíme se potom, lidi!" rozloučil se Naruto a vydal se se svým senseiem směrem k hlavní budově.
"My by jsme taky měli jít," otočil se Shikamaru na své sestřenice a všichni tři se vydali směrem domů.
"Že vás to neotravovalo vyvolat takový povyk," nahodil po chvíli mlčenlivé chůze.
"My si jen povídali. To ten Tlustoobočnatec na mě zaútočil," bránila se naštvaně Yoshika.
"Jmenuje se Lee," sykla na ni Nicol a Yoshika na ni překvapeně pohlédla.
"Fajn, tak Lee. Vždyť je to jedno, jak mu říkám. Stejně je mizernej v taijutsu."
"Ale ale. Je to otrava, ale musím říct, že to byl Lee, kdo tě porazil," vydechl Shikamaru.
"Náhoda. Prostě jsem se jen nesoustředila. Tak mě jednou zasáhl, to nic neznamená," nedala se Yoshika.
"Ty seš prostě naštvaná, že se objevil někdo, kdo tě v taijutsu porazí," nesouhlasila Nicol.
"Tss, to není pravda." Shikamaru vysíleně vzdechl a rovnou si to zamířili k nim domů, protože už byl čas, kdy se domluvili na slíbené večeři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ..Silinka.. ..Silinka.. | 8. května 2009 v 9:08 | Reagovat

Moc pěknýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý :-)  :-)  :-)

2 Sakurka Sakurka | 9. května 2009 v 12:45 | Reagovat

NENAPÍNEJ!!A šup dálší :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
RSS kanálHledatFórumRubrikyArchiv