Ale najednou Yoshika ucítila tahavou bolest v očích. Vykřikla a padla k zemi.
"Yosh!" lekl se Katashi a otočil se za zvukem jejího křiku. Uviděl, jak se k ní blíží jedna ze seker, ale neměl čas to stihnout. Byl příliš daleko. Sekera však najednou odlétla několik metrů daleko a Katashi zahlédl, jak se k bývalému držiteli sekery blížila Misaki s trojdílnou tyčí v ruce. Oba dva se rychle postavili před Yoshiku.
"Yosh!" lekl se Katashi a otočil se za zvukem jejího křiku. Uviděl, jak se k ní blíží jedna ze seker, ale neměl čas to stihnout. Byl příliš daleko. Sekera však najednou odlétla několik metrů daleko a Katashi zahlédl, jak se k bývalému držiteli sekery blížila Misaki s trojdílnou tyčí v ruce. Oba dva se rychle postavili před Yoshiku.
"Jsi v pořádku?" zeptala se Misaki.
"Už mi bylo líp," zašeptala a opatrně otevřela oči. Když konečně zaostřila, nemohla popadnout dech. U svých přátel viděla zřetelně jejich chakru. Každý pohyb, všechno bylo jakoby zpomalené. Možná by se ani nenadechla, kdyby ji nevyrušil Katashiho hlas:
"Yosh! No tak, vzpamatuj se!"
Yoshika se postavila a rozhlédla se. Lupiči neměli skoro žádnou chakru. Však to také nebyli ninjové a nikdy s chakrou netrénovali, takže se to dalo očekávat.
"Jsem v pořádku," řekla a postavila se mezi ně.
"Yosh?" lekl se Katashi, když se na ni podíval. Její oči byly rudé a v každém byly po kruhu při čárky. Sharingan.
"Myslím, že nám máš, co vysvětlovat, až tu skončíme," zamračila se Misaki a otočila se zpátky k lupičům.
Za chvíli byli všichni v bezvědomí a tým mohl pokračovat dál.
"Jak to, že máš sharingan?" zeptala se po chvíli Misaki.
"Misaki!" obořil se na ni Katashi.
"Nech ji. Máte právo to vědět," uklidňovala ho Yoshika.
"Asi před měsícem se tady objevil Uchiha Sasuke," začala.
"Zase on? Co chtěl?" zavrčel Katashi.
"Mě," zašeptala a oba vzhlédli a v jejich očích se objevil děs, "Já- Je to můj pravý otec,ů zašeptala co nejtižším hlasem, ale oba ji zřetelně slyšeli. Zastavili se.
"Cože je?" nevěřila Misaki.
"Jo. A teď chce, abych se k němu připojila."
"A co ty?" zeptal se Katashi.
"Co si myslíš? Že zradím Listovou jenom proto, že mi v žilách koluje krev Uchiha klanu a právě jsem získala sharingan? Vážně si to myslíš?" obořila se na něj možná víc, než chtěla.
"Promiň, to jsem nechtěl."
"Ne, to já bych se měla omluvit. Byla to právoplatná otázka."
"Tak půjdeme už, nebo jak dlouho taday budeme jen tak postávat?" přerušil je Danno. Všichni na něj úplně zapoměli a tak se raději zase vydali na cestu. Do vesnice už dorazili bez větších obtíží a misi splnili.
Cestou zpátky do Listové Yoshika ucítila Sasukeho charku.
"Do tohohle se teď nevměšujte," řekla svým společníkům.
"Do čeho, Yosh?" zeptala se Misaki, ale Yoshika se rozeběhla a utekla jim.
"Uchiha Sasuke," zašeptal Katashi směrem k Misaki, když Sasukeho z dálky zahlédl. Oba se co nejrychleji snažili dohonit Yoshiku, ale měla velký náskok. Za chvíli jasně viděli, že na jedné straně stojí Naruto a na straně druhé Sasuke. Yoshika se ihned postavila mezi ně. Misaki chtěl jít za ní, ale Katashi ji zadržel.
"Tohle si musí vyřídit sama."
"Ale-"
Katashi zavrtěl hlavou a oba si čupli na větev asi deset metrů vzdálené od scény před nimi.
"Ať nám sama řekne, jak to je," řekl Sasuke a díval se směrem k Yoshice, "Už jsi se rozhodla?"
Yoshika k němu střelila pohled, ale pak se zahlédla Misaki s Katashim. Najednou jí před očima přeběhla vzpomínka.
"Rodina je ten, kdo na tebe myslí a položil by za tebe i život. To je pravá rodina," usmala se na ni Tsunade.
Yoshika vykřikla a padla k zemi.
"Yosh!" lekl se Katashi a otočil se za zvukem jejího křiku. Uviděl, jak se k ní blíží jedna ze seker, ale neměl čas to stihnout. Byl příliš daleko. Sekera však najednou odlétla několik metrů daleko a Katashi zahlédl, jak se k bývalému držiteli sekery blížila Misaki s trojdílnou tyčí v ruce. Oba dva se rychle postavili před Yoshiku.
"Yosh!" lekl se Katashi a otočil se za zvukem jejího křiku. Uviděl, jak se k ní blíží jedna ze seker, ale neměl čas to stihnout. Byl příliš daleko. Sekera však najednou odlétla několik metrů daleko a Katashi zahlédl, jak se k bývalému držiteli sekery blížila Misaki s trojdílnou tyčí v ruce. Oba dva se rychle postavili před Yoshiku.
"Jsi v pořádku?" zeptala se Misaki.
Yoshika obrátila svůj pohled zpátky k Sasukemu. Měl jako vždy ten chladný sebevědomý pohled, který málem vraždil. Sasuke se usmál, když v jejích očích uviděl sharingan.
"Vypadá to, že ano."
Yoshika se blížila pomalým, aleodhodlaným krokem k němu a zastavila se asi tři metry od něj.
"Teď už znám pravdu, kterou jsem ani nikdy znát nechtěla," začala sebevědomým hlasem a dívala se mu rovnou do očí. Do očí, které zdědila, které byly uhrančivé a vzbuzovaly v lidech strach. "Možná mi v žilách koluje krev Uchiha klanu, možná mám sílu Uchihů, možná mám sharingan, ale to nic nedokazuje. To Naruto mě vychoval, to on mě učil odhodlanosti, jak bojovat, jak žít. Možná nikdy nebudu mít stejné schopnosti a dovednosti jako on, ale byl to on, kdo se o mě staral, kdo byl se mnou, když mi bylo nejhůř. Možná mi v žilách koluje krev Uchihů, ale já jsem Uzumaki Yoshika a na tom nic nezmění ani krev, ani sharingan, ani ty. Promiň Sasuke, nejsem Uchiha. Ale v jedné věci jsi měl pravdu: na svůj klan jsem pyšná. Protože Uzumaki je to nejlepší, co mohlo kdy Listovou potkat! Byl to Naruto, kdo zachránil Listovou před Peinem. Byl to on kdo porazil Akatsuki a jen díky němu vesnice ještě pořád stojí na nohou. A Uchiha, muž, který si chce začít říkat můj otec, jen dokázal jít za svou pomstou. Možná jsi silný, ale nemáš nic než svou sílu! Absolutně nic!" vyhrkly jí do očí slzy.
"Chm...Ale mě ta síla stačí. Dokázal jsem pomstít svůj klan a teď pomstím i svého bratra. Ať s tebou, nebo bez tebe!" řekl naprosto klidně Sasuke.
"To ti nedovolím!" vzpamatovala se Yoshika se sepjala ruce do pečeti ptáka.
"A co chceš dělat? Ty mě nedokážeš porazit!"
Yoshika vytvořila potřebné pečetě a ruku položila na zem. Před ní se objevil vznešený, nádherý fénix. Upíral oči přímo na Sasukeho a kdyby se dalo pohledem vraždit, byl by Sasuke už mrtvý. Ten ale zůstal naprosto v klidu.
"Kuchiyose no jutsu? Nic lepšího neumíš?"
"Fumiko," zašeptala Yoshika směrem k fénixovi, ale ten jen přikývl hlavou.
"Já vím. Všechno jsem sledovala," její nádherně znějící hlas se rozezněl lesem. Najednou ale její křídla vzplanula ještě v mnohem větší oheň než doposud a osvítila do tmy upadající les. Její oči stále směřovaly k Sasukemu a byly plné ohně a hněvu. Fénix se ladně vznesl nad les a pak se střemhlav spusti směrem k Sasukemu. Ten ale bez větších obtíží uhnul a Fumiko jen tak tak stačila zabrzdit svůj útok, aby neskončila ve stromě. Yoshika však nezahálela, opět vytvořila pečeť ptáka a kolem Sasukeho se objevil ohnivý kruh, který jej uvěznil. Fumiko okamžitě zopakovala útok. Tentokrát Sasuke neměl, kam utéct. Ale najednou Fumiko letěla dozadu a spadla na zem. Sasuke držel v ruce meč, ze kterého ještě stále sršely blesky.
"Fumiko!" Yoshika se k ní rozeběhla.
"Už jsem o téhle schopnosti elementů slyšel. Ten fénix žije v tvém nitru, takže je stejně silný, jako tvoje vůle. Asi mě nenávidíš tak, jak prohlašuješ," otočil se k Yoshice, která už se skláněla nad fénixem a vzala jej do náruče. Jeho oheň ji nikdy nepopálil. Slzy ji pálily v očích, ač se je snažila zastavit sebevíc. Najednou nad sebou ucítila Narutovu přítomnost.
"Ty se postarej o Fumiko, já se postarám o něj," kývl směrem k Sasukemu.
"Naruto-"
"Ty už jsi měla šanci minule. Teď je řada na mě," řekl odhodlaným hlasem. Yoshika přikývla.
"Naruto, opravdu si myslíš, že bys mě dokázal porazit?" zeptal se sarkasticky Sasuke.
"Já se změnil, Sasuke," stoupl si naproti němu a podval se mu odhodlaně do očí. Na tuhle možnost čekal roky.

Předchozí: Šestý
Následující: Osmý


