Černý anděl, aneb FFka na téma Bleach. Psala jsem ji do soutěže na Animefestu, bohužel se neumístila tak, jak jsem doufala. Ale i 7. (za porotu) a 9. místo (za čtenáře) potěší. Ne, neumím psát krátké povídky mimo depresivních, takže asi už víte, co máte očekávat. Ale i přesto se vám snad bude líbit. Doufám v to. Protože pro mne tyhle povídky znamenají hodně. I když třeba vznikaly z důvodu jiného, než je vypisování ze svých pocitů.

Tahle kratičká povídka vzikla 14.10.2010...V době, kdy jsem si prožívala svoje a snažila se vyhrabat z vlastních myšlenek. Chtěla jsem do ní vyjádřit co nejvíce svých vlastních pocitů, snad se mi to povedlo.

Nepíšu na téma týdne...dokonce jsem nenapsala ani když se jednalo o "Anime"...Ale tohle je možná příležitost, jak si vylít své pochmurné myšlenky a oznámit je světu. Tedy alespoň svému světu.

Nejdříve jsem vám chtěla povykládat o tom, jak jsem si užila tábor v Křižanově...Ale dřív, než mi to vlastní lenost dovolila, jsem se rozjela za Luckou-chan do Třebíče, aby jsme si spolu užily skvělej týden...Byla jsem tam sotva dva dny. Důvod? Úmrtí v rodinně.

Člověk se vrátí z dovolené, projíždí na internetu vše, co zameškal...oblíbené blogy, Autorský klub, Srdce blogu,...A co nevidí...Právě prošvihnul asi první Téma týdne, které by ho dokopalo něco napsat. Ano, uhodli jste správně, bylo nazváno "Krutomluv". Nikdy jsem téma týdne nepsala, nikdy jsem k tomu neměla až tak moc velký důvod, proto jsem si taky říkala: "Proč se ohlížet za dávno už zapomenutým tématem, vždyť už je to zbytečné"...Ale i tak jsem byla zvědavá, co blogeři napíší na tohle zajímavé a určitě vždy aktuální téma, které snad nikdy nevyprchá...A tak jsem se vydala to zjistit...

Kdo si vzpomíná, ví....Kdo si nevzpomíná, může si připomenout, nebo nemusí, je to jedno. Každopádně to vypadá, že tohle ne zrovna veselý období mám za sebou. Konečně jsem si to v hlavě vyjasnila, on si to vyjasnil...Nemůžu říct, že jsem naprosto dokonale šťastná, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, ale jsem za to ráda. Možná by bylo lepší, zrekapitulovat si celý tento školní rok, který byl pro mě dost velkým převratem...

Ano, je to tak...Když se rozhodovalo o školním výletě, někteří byli pro kola v Českém ráji, jiní pro vodu na Šumavě, každopádně (jak už nadpis napovídá) vyhrála voda :) A tak jsme se 21.6. (to jest pondělí) vypravili na šestihodinovou cestu vlakem k Vltavě...Trochu štreka, ale zvládnout se to dalo :) I moje psychika to zvládla na jedničku, sice jsem místama měla na mále, ale divte se...Když poslední dobou mi dost málo věcí vycházelo, zvláště co se týče té jedné :( Ale o tom až jindy ;)